Hana Hosnedlová

Také vám vždycky trošku zatrne, když slyšíte slovo tajemství? Ano, jasně, to slovo už samo o sobě polechtá naši fantazii.

Doba koronová, která zasáhla celý svět, s sebou přinesla i spoustu nečekaných a nepříjemných změn. Jednou z nich je i absence živé, kontaktní kultury.

Vánoce pro nás, jako děti, zpočátku znamenaly pouze dárky přijímané, které – krásně zabalené – nechával pod stromečkem Ježíšek. 

Zima pro nás děti v minulosti znamenala sáňkování, koulování, stavění sněhuláků, zledovatělé klouzačky na kopcích a  samozřejmě – bruslení na zamrzlých rybnících. 

I doba minulého komunistického režimu měla své světlejší stránky. Třeba mikulášské, častěji pak dědomrázovské besídky s programem a pohoštěním.

Ať už si to uvědomujeme nebo ne, reklama nás provází celý život. Billboardy, plakáty, letáky, noviny, rozhlas, televize, internet... masíruje nás všude ...

Znáte to - někdy prostě je takový den blbec. Sotva otevřete oči, za okny namísto slibovaného zářivého rána zamračená obloha a na parapet bubnují dešťové kapky.

U nás je Památka zesnulých pojímána vesměs smutně a pochmurně. Naprosto odlišně ale prožívají tento svátek třeba v Mexiku...

Doba roušková je zpět, tentokrát s přívlastkem podzimní. O rouškách coby symbolu přátelství je dnešní Rozhlasový sloupek Hanky Hosnedlové. 

Víte, že i my, Češi, máme svého Jacka Londona? Mým adeptem na tohle označení je cestovatel, novinář, spisovatel, překladatel a dobrodruh Zdeněk Matěj Kuděj.