Hana Hosnedlová: Draní peří

24. listopad 2022

Každoročně v hlubokém podzimu jezdí naše parta Old ladies ke kamarádce na chalupu, na což se vždycky moc těšíme. Tentokrát jsme ovšem místo hrabání listí a stříhání stromků seděly už od odpoledne kolem stolu a louskaly ořechy.

Bylo to jako malá manufaktura. A přitom se pochopitelně povídalo o všem možném.                    

Připomnělo mi to už skoro zapomenuté večery mého dětství, kdy v kuchyni okolo stolu seděly kromě maminky a babičky i ženské ze sousedství a dralo se peří.

Jasně si vzpomínám, jak nesmírně pyšná jsem byla, že mi dovolily, abych se k nim připojila, i když jsem na stůl sotva dosáhla.  

Uprostřed stolu stál pytel ze starého sypku naplněný husím peřím. Před sebou jsme pak měly přiklopený hluboký talíř, pod který jsme ukládaly to, co jsme z každého pérka oškubaly – aby se peří nerozlétávalo po místnosti.

V ruce zůstal potom jen holý tuhý brk, který se vyhazoval. Kromě toho jedna ze starších sousedek pletla z delších pěkných pér nádherné mašlovačky – na vymazávání forem při pečení.

Co ale bylo pro mne nejdůležitější, bylo to, že jsem mohla poslouchat, co si ženské při draní povídaly. Pochopitelně spoustě věcí jsem ještě nerozuměla, ale připadala jsem si náramně dospělá už tím, že jsem mohla mezi nimi sedět.

Nejveseleji bylo při posledním večeru, kdy maminka připravila pro všechny pohoštění a domácí višňové víno. Ani jsem vlastně tehdy netušila, že tohle peří skončilo v peřinách, které jsem později dostala do výbavy...

autor: Hana Hosnedlová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Hana Hosnedlová: Andělé

    „Holka, ty musíš mít strážných andělů celý regiment,“ říkávala mi babička. Asi měla pravdu, protože ze všech svých pádů, úrazů a průšvihů jsem vyvázla celkem v pohodě.

  • Hana Hosnedlová: Dušičky v Mexiku

    Dušičky jsem měla moc ráda už jako dítě. Svátečně nastrojení jsme s rodiči nebo s babičkou navštěvovali rodinné hroby. Všude okolo na náhrobcích svítily lampičky...

  • Hana Hosnedlová: Moje rádio

    Moje dětství bylo provázeno rozhlasem – rádio u nás hrálo od rána do večera. Televize sice už tehdy vysílala, ale většina domácností ji ještě nevlastnila.