Hana Hosnedlová: Dušičky v Mexiku

2. listopad 2022

Dušičky jsem měla moc ráda už jako dítě. Svátečně nastrojení jsme s rodiči nebo s babičkou navštěvovali rodinné hroby. Všude okolo na náhrobcích svítily lampičky nebo plamínky svíček, lidé nosili na hroby kytice, věnečky a jinou výzdobu, všechno bylo takové slavnostní, smířené, poklidné...

Před pár roky jsme s kamarádkou tyhle dny prožívaly na Yucatanu, který územně patří k Mexiku. Tady se Dušičky, tedy Svátek zesnulých odehrávají v naprosto jiné podobě. Obdobně jako v dalších zemích Jižní Ameriky.

Jednak se tyto svátky slaví několik dní a jednak se do jejich slavení zapojují naprosto všichni - obchody, restaurace, kulturní podniky, kostely…

Po ulicích v tyto dny chodí lidé v okázalých kostýmech a maskách vždy nějak symbolizujících smrt. Pro děti je to úplné eldorádo, běhají – hlavně večer až dlouho do noci – po městě, nalíčené jako smrtky, v saténových pláštích a hororových úborech.

Na náměstích, v parcích, v divadlech, zkrátka všude, kde je nějaký program, se volí nejlepší dušičkové masky. V obchodech se prodávají sladkosti nebo dárkové předměty v podobě lebek nebo hnátů.

A hlavně – nikdo není smutný. Živí na své mrtvé vzpomínají s hudbou, zpěvem, tancem, jídlem... Květiny a pokrmy jako obětinu staví k různým pomníčkům, pamětním místům, na hroby...

Není výjimkou že se celá široká rodina sejde na hrobech svých blízkých a tam společně povečeří při svíčkách. Možná vám to přijde poněkud morbidní, ale oni jsou přesvědčení, že i jejich mrtví se chtějí s nimi, alespoň pár dní v roce, prostě radovat a veselit...

autor: Hana Hosnedlová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Hana Hosnedlová: Moje rádio

    Moje dětství bylo provázeno rozhlasem – rádio u nás hrálo od rána do večera. Televize sice už tehdy vysílala, ale většina domácností ji ještě nevlastnila.

  • Hana Hosnedlová: Kočka

    Náš panelák má jednoho zvláštního, nehlášeného obyvatele. Vlastně to není ani nájemník v pravém slova smyslu, protože si ke svému pobytu zvolil venkovní závětří domu.

  • Hana Hosnedlová: Plány

    Jsou lidi, kteří nechávají čas a události prostě plynout, aniž by do jejich chodu nějak razantně zasahovali. Pak jsou jiní, kteří mají všechno přesně naplánované.