Co dělám v rozhlase:
Starám se o to, aby se posluchači mohli vrátit k tomu, co jim uniklo v éteru, a našli i něco navíc. Spravuji webové stránky a facebookový profil stanice. Pravidelně tak mimo jiné doplňuji audio archiv odvysílaných pořadů, zpracovávám a upravuji články a zveřejňuji zajímavosti, na které při své práci narazili naši redaktoři.
Před rozhlasem:
Po absolvování pedagogické fakulty Jihočeské univerzity jsem několik let pracovala jako redaktorka Českobudějovického deníku. Český rozhlas mi přinesl do pracovního života zajímavou změnu a především možnost poznat, jak funguje úplně jiné médium. Kromě pozice webeditorky jsem si krátce vyzkoušela i práci v redakci zpravodajství.
Co mě baví:
Ve svém volném čase nejčastěji sahám po knize nebo usedám k dobrému filmu. Za kulturou ráda také chodím do divadla. V létě pak s chutí vytahuji kolo nebo in-line brusle a vyrážím do přírody po krásné českobudějovické rovince.
Všechny články
-
Rodokmen uvádí jen předky v otcovské linii, obsáhlejší přehled příbuzných získáte z vývodu a rozrodu
Když mluvíme o pátrání po předcích, obvykle používáme slovo rodokmen. Jak ale upozorňuje Alois Sassmann, který se věnuje genealogii, rodokmen je jen jednou z možností.
-
Britové jsou zvyklí ve zdravotnictví na všechno dlouho čekat, Češi nadávají, srovnává primář
„První Chrdle, o kterém víme, byl v polovině 17. století řezníkem v Hrdlořezích v Praze,“ vysvětluje pravděpodobný původ svého neobvyklého příjmení lékař Aleš Chrdle.
-
Jen šaty už nestačí, důležitější je pro mě pocit, který ženě dávají, říká návrhářka Tereza Sabáčková
Tereza Sabáčková vystudovala pedagogickou fakultu v rodných Budějovicích, ale táhlo ji to k návrhářství. V roce 2010 vyhrála soutěž Svatební šaty a otevřela si ateliér.
-
Náš předek byl francouzský voják, vypráví se v mnoha rodinách. Příběhy ale často nelze potvrdit
Asi každého trochu zajímá, kdo byl jeho prvním předkem, zakladatelem rodu. Mnohdy o tom v rodinách kolují fámy, pohádky, báje a pověsti.
-
Guláš, Řízek, Pračka, Pivo, Smrtka, Hříšný, Schod. I taková příjmení nosí lidé v Česku
Desetitisíce příjmení se používají v Česku. Některá jsou běžná, například Novák či Novotný pro toho, kdo přišel do vsi nový. Objevují se ale i příjmení úsměvná a hanlivá.
-
Lidé si v minulosti běžně měnili příjmení. Zakázalo to až nařízení císaře Josefa II. v roce 1786
Dějiny lidských jmen jsou staré jako lidstvo samo. Nejdřív vznikala takzvaná příjmí a z nich příjmení. Mezi nejstarší slovanská příjmení patří pojmenování po zvířatech.
-
Stará malířka blbne na šrotovišti, ale mně to dává smysl, směje se své nové vášni Renata Štolbová
V Holubově žije a tvoří výtvarnice Renata Štolbová. V podkroví má spoustu maleb se svými typickými motivy. „Dům, strom, anděl, koník, to je u mě takové věčné,“ říká.
-
Vánoční speciál Vltavínu – z Pohádkové kovárny přes Radonickou tvrz až k požehnání lokomotivě
Vánočně laděné vydání magazínu Vltavín zpestříme pohádkovými nebo nadpřirozenými příběhy a jedním splněným snem, který se splnil právě o adventu.
-
V ateliéru slavného šumavského fotografa Seidela v Krumlově se stále fotí, připomíná vedoucí muzea
Návrat do starých časů umožňuje Museum Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově. Vzniklo z domu, v němž žil a pracoval šumavský fotograf Josef Seidel.
-
Po klinické smrti a měsíci v kómatu najednou viděla budoucnost. Stala se z ní kartářka Moiga
Margareta Wagnerová žije v Českých Budějovicích, ale pod občanským jménem ji znají jen její nejbližší. Říká si Moiga. Věnuje se ezoterice, numerologii, vykládá karty.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »