Andrea Poláková

Rozhlasové vysílání se začalo z Českých Budějovic šířit 5. května 1945, když se chýlila ke konci druhá světová válka. Atmosféru přibližuje dochovaný záznam v archivu.

Ocenění za popularizaci vědy převzal před nedávnem Václav Krištůfek z Biologického centra Akademie věd České republiky. Na českobudějovickém pracovišti působí už 40 let.

První dny vysílání budějovického rozhlasu se kryjí s koncem druhé světové války. Psal se 5. květen 1945 a situace zrála k povstání, rozbuškou se stal boj o rozhlas v Praze.

Postava českého četníka v našich moderních dějinách je podle historika vcelku nešťastná. Za druhé světové války totiž četníci museli ze své funkce spolupracovat s okupanty.

Dvě velké vášně má novinář Karel Sedláček. Jednou z nich je rozhlas, se kterým bývalý hlasatel dodnes spolupracuje, a druhou cestování. O svých zážitcích napsal i knihu.

Jakub Krčín se v roce 1584 rozhodl, že postaví pod Třeboní velký rybník. Mělo to být něco ohromujícího k oslavě jména rožmberského, co doposud nikdo nedokázal.

Rok 1942 byl likvidační pro židovskou komunitu v Českých Budějovicích a okolí. Z města byl vypraven transport do koncentračních táborů, nacisté také zbourali synagogu.

Rudolf Vaclík patří k zakladatelům jihočeského horolezení. Má pět oficiálně zaevidovaných prvovýstupů, například na skálu Barevka u Krumlova trasou Karbunkulový hřeben.

Sudoměřice u Bechyně na Táborsku mají ručně psanou a také osobitě malovanou kroniku. Desítky let do ní události poctivě zaznamenává místní rodák a patriot František Stach.

Na jaře 1945 odtikávaly poslední hodiny druhé světové války, ale němečtí vojáci se nevzdávali. Proto 17. dubna nad protektorátem vyhasly životy dvou amerických pilotů.