Češi jsou národ včelařů. Žije tu 700 tisíc včelstev, čtvrtý nejvyšší počet na světě, říká vědec

Držitel čestné medaile Vojtěcha Náprstka tu pomáhal založit laboratoř a následně celý ústav půdní mikrobiologie. Kromě toho se v posledních letech soustředí na zdraví včel. Už 25 let je také členem divadelního spolku J. K. Tyl a patnáct let ho vede.

Václav Krištůfek často představuje výsledky své vědecké práce na výstavách a veletrzích, spolupracuje se studenty, založil i experimentální a výukovou včelnici přímo v areálu Biologického centra. „Je to činnost pestrá a je spojená s přírodou a s lidmi, to mě na tom baví. Já mám hrozně rád mluvené živé slovo a kontakt s posluchačem tváří v tvář,“ říká.

O včelách a půdě podle něj nikdy nevíme všechno. „Představte si jenom to, že v jednom gramu půdy, tedy kávové lžičce, žije deset na jedenáctou bakterií a až čtyři tisíce druhů bakterií. To je neuvěřitelný svět, po kterém šlapeme, a víme toho o něm minimum,“ připomíná.

Med z města je stejně kvalitní jako z vesnice

Experimentální včelnice vznikla v areálu Biologického centra před třemi lety, cílem projektu je popularizace výsledků a jejich předávání z laboratoří k veřejnosti. „Chceme informovat o zdravotním stavu včel, o tom, že délka jejich života se zkracuje kvůli stresovým podmínkám v současné době. Sledujeme také otázky spojené s včelím jedem nebo doplňková krmiva pro včely, protože nyní je nabídka pastvy pro včely během roku velmi malá a roztříštěná,“ vysvětluje Václav Krištůfek.

Vyhynutí včel v Česku se ale podle něj rozhodně bát nemusíme. „V současné době je v republice přes 700 tisíc včelstev a máme zhruba 62 tisíc včelařů. Lokálně se může stát, že dochází k úhynu včel, ale zase se doplní,“ uvádí.

Čtěte také

Jak se hýbalo obrovskými sochami na Velikonočním ostrově? Záhadu rozluštil Čech Pavel Pavel

„Nedávno jsem se dočetl, že jsme čtvrtou nejzavčelenější zemí světa. Například tam, kde já včelařím, je sedm až devět včelstev na kilometr čtvereční, přitom v běžných přirozených podmínkách přírody bývá jedno včelstvo na kilometr čtvereční,“ dodává.

Kvůli velkému množství včelstev pak mnohdy chybí potrava. „Dochází k tomu, že včely hladoví, vzájemně loupí, ale s tím se přenáší i nemoci. To je obrovský problém současnosti, ke kterému se přidává nedostatek kvalitní vody v průběhu celého roku, pěstování nižšího počtu druhů rostlin nebo používání pesticidů,“ popisuje.

Novým trendem je chov včel na střechách nebo terasách městských domů. „Mně se to líbí, znamená to, že lidé chtějí být blíž přírodě. Samozřejmě, má to svá rizika, třeba transport včelařského materiálu a ohled na sousedy, ale kvalita medu je srovnatelná s tím, který vznikne v zemědělské krajině. V mnoha parametrech může být i lepší, protože ve městech se nepoužívají agrochemikálie, takže městské medy neobsahují některé pesticidy,“ komentuje Václav Krištůfek.