Návrat tradiční rodiny by zajistilo zrušení důchodů, homosexuální manželství s tím nesouvisí, říká biolog

To, čím se lidská evoluce vymyká, je podle něj to, že ji vidíme zevnitř. „My lidi zkoumáme nás lidi, což je trochu výhoda, protože se můžeme ptát na větší detaily, na druhu stranu jsme mnohem zaslepenější tím, co si sami myslíme,“ říká.

Jako hlavní rys lidské evoluce uvádí to, že mnohem víc než u jiných tvorů probíhá po kulturní úrovni. „Samozřejmě zvířata také mají kulturní dědičnost. Všude tam, kde žijí spolu a překrývají se generace, tudíž je tam nějaká péče o potomstvo, se mláďata od rodičů něco učí, což je základ kulturní evoluce. U lidí je to ale zásadně víc,“ doplňuje.

To nejsložitější, v čem žijeme, je sociální struktura|foto: Fotobanka Profimedia

Život v sociální skupině zároveň souvisí s naší inteligencí. „Dlouhé úvahy o tom, proč máme složitý mozek, směřují k tomu, že z velké části je to adaptace na život ve složité společnosti. Mozkem tvoříme především sociální vztahy, myslíme hlavně na jiné lidi, povídáme si hlavně o jiných lidech. To nejsložitější, v čem žijeme, je sociální struktura,“ připomíná.

Lidské geny se podle Jana Zrzavého samozřejmě stále mění. „Představa, že lidská civilizace zasekla biologickou evoluci, je naprosto jednoznačný blud. Nejnápadnější věc je, že od té doby, co jsme domestikovali velká zvířata a dostáváme od nich mléko, je značná část lidské populace schopná trávit laktózu i v dospělosti, což žádný jiný savec prostě nedokáže. Je to vysloveně adaptace,“ zdůrazňuje.

Rodina už není ekonomickou jednotkou

Zásadní je také proměna rodinných vztahů. Z naší společnosti prakticky zmizely velkorodiny, kdy nově vzniklá rodina bydlela u jedné z původních. „Přešli jsme k tomu, že značná část nových rodin vzniká někde jinde, jsou izolované od větších rodů, tak tomu je od 19. století,“ vysvětluje Jan Zrzavý.

Rodina také přestala být ekonomickou jednotkou. „Tak tomu bylo, když lidé potřebovali děti, aby pásly kozy, aby se o ně ve stáru postaraly, když žena potřebovala manžela, aby ji živil. Tohle z velké části zmizelo,“ komentuje evoluční biolog.

Z funkce rodiny tak podle něj zbyla jenom část, která není dostatečně tvrdá. „V situaci, kdy děti nepotřebuji a jen přemýšlím, zda je mít, nebo nemít, docházím mnohdy k závěru, že to je nakonec lepší s tím psem,“ dodává.

Čtěte také

Jak se hýbalo obrovskými sochami na Velikonočním ostrově? Záhadu rozluštil Čech Pavel Pavel

Jan Zrzavý je zásadně proti tvrzení, že pro návrat k tradiční rodině stačí perzekuovat homosexuály. „Tradiční rodina by se vrátila v okamžiku, kdyby se zrušil sociální stát a zakázalo se ženám chodit do práce. Chceme-li tradiční rodinu, vraťme se do 18. století, ale se vším všudy,“ říká.

„Když se zruší starobní důchody, bude v další generaci víc dětí, protože lidé se začnou zamýšlet, co se ve stáří stane, ale dokud existují starobní důchody, je úplně jedno, zda existuje, nebo neexistuje homosexuální manželství, to nemá s tradiční rodinou nic společného,“ zdůrazňuje.

Za jednu ze záhad lidského uspořádání pak považuje extrémně významnou roli babiček. „Proč velká část žen žije desítky let po té, co se přestaly množit, byla vždycky otázka. Dospělo se k tomu, že babičky jsou tady od toho, aby energii investovanou do vlastních dětí v určité fázi investovaly do vnoučat,“ uvádí Jan Zrzavý.