Nejlépe nám rozumí lidé, kteří jsou nám podobní, prokázal psychologický výzkum
Lidská osobnost a její projevy dlouhodobě zajímají výzkumného psychologa Dalibora Kučeru, který působí na Jihočeské univerzitě. Jeho tým nyní dokončil velkou tříletou studii.
Jedna část výzkumu byla zaměřena na posouzení osobnosti. „Zajímalo nás, jestli se my sami vidíme stejným způsobem, jakým nás vidí naše okolí. Do jaké míry se shodují pohledy nás na sebe a druhých na nás a na čem to závisí,“ vysvětluje.
Studie se zúčastnilo přes 700 respondentů. Překvapivé bylo podle Dalibora Kučery zjištění, že lidé jsou obecně velmi dobrými posuzovateli. „Pokud někdo chce posoudit vaši osobnost, je velmi pravděpodobné, že dosáhne dobrých výsledků. Samozřejmě nejzásadnější podmínkou je, aby nebyl zatížený nějakým negativním nebo naopak pozitivním vlivem, ale pokud se člověk snaží opravdu nezaujatě posoudit druhého, tak je ohromně efektivní,“ říká.
Posuzují stejně za rok i desítky let
Respondenty byli lidé, kteří se s druhou osobou znají různě dlouhou dobu, od jednoho roku až do padesáti let. „Ohromné překvapení je, že s přibývajícím časem, kdy se lidé znají, přesnost posouzení nevzrostla. To znamená, že lidé jsou schopní posoudit druhého stejně dobře, pokud ho znají rok i třicet let,“ dodává vědec.
Podle něj se nabízí vysvětlení, že člověk jako společenský druh si vyvinul specifickou schopnost posuzovat druhé lidi. Výjimkou jsou pouze extrémy, například lidé s poruchou autistického spektra mají problém odhadnout druhé lidi.
Výzkum dále ukázal, že nejlépe se posuzují lidé, kteří jsou společenští a svědomití. „Pokud já sebe vidím jako svědomitého, tak je velmi pravděpodobné, že i ostatní mě budou vnímat jako svědomitého. Dále se obecně lépe posuzují ženy, možná tím, že jsou obecně společenštější a svědomitější,“ komentuje Dalibor Kučera.
Čtěte také
Nejnižší shodu vykazuje posouzení muže jiným mužem. „Dalo by se říct, že mužská přátelství nejsou tak založena na tom, že toho člověka komplexně znáte, ale třeba na společných zájmech. Pokud jste ženou, bude vás asi okolí znát o kousek lépe,“ připouští psycholog.
Dalším závěrem je, že nejvíce nám rozumí lidé, kteří jsou nám podobní. „To zase není žádné překvapení, ale z našeho výzkumu to vyšlo celkem jednoznačně. Nejlépe vás odhadne člověk, který má stejné osobnostní charakteristiky,“ doplňuje Dalibor Kučera.
Ten bude zájemce s výsledky svého výzkumu seznamovat také na přednášce v rámci Akademických půlhodinek, a to 26. listopadu v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Zároveň vznikla webová aplikace poznejse.cz, kde si každý může zdarma zkusit popsat svou osobnost pomocí psychologických testů.
Související
-
Školní zážitky mohou založit půdu pro úzkosti a deprese a ovlivnit nás na zbytek života
Začala škola. Prvňáčci se do ní vesměs těšili, nadšení ale z některých dříve nebo později vyprchá. A po letech možná nebudou vzpomínat na školní léta pouze v dobrém.
-
Jihočeští vědci zkoumají tropický prales z obrovského jeřábu. Jeho stavbu ale narušila klanová válka
Biolog Vojtěch Novotný zkoumá na Papui-Nové Guineji zvířata i rostlinstvo tropického pralesa. Jejich vzájemné působení pomáhá vědcům poznávat i obrovský stavební jeřáb.
-
Jak se hýbalo obrovskými sochami na Velikonočním ostrově? Záhadu rozluštil Čech Pavel Pavel
Jak dokázali domorodci na Velikonočním ostrově stěhovat obří sochy moai? Tuto otázku si položil Pavel Pavel ze Strakonic a doma postavil těžký model. Pak ho naučil chodit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.