Vědeckou stanici v tropické Papui-Nové Guineji mají jenom Češi. Zapojili totiž domorodce

Čeští ekologové postavili v Papui-Nové Guineji jeřáb pro výzkum tropického lesa. Zprovozněn byl při velké slavnosti
Čeští ekologové postavili v Papui-Nové Guineji jeřáb pro výzkum tropického lesa. Zprovozněn byl při velké slavnosti

Už přes dvacet let funguje výzkumné centrum v Papui-Nové Guineji, které založil ekolog Vojtěch Novotný z Biologického centra Akademie věd České republiky. Před nedávnem tu navíc zprovoznili svůj největší nástroj – jeřáb ke studiu lesní ekologie.

V New Guinea Binatang Research Centre zkoumají tropické pralesy. „Je to zajímavá kombinace našich výzkumníků z akademie věd, studentů Jihočeské univerzity a papuánských ekologů, kteří působí ve svém domácím prostředí. Pracujeme tam na pochopení ekologie tropického lesa,“ vysvětluje Vojtěch Novotný.

Ostrov Nová Guinea v Oceánii je podle něj velmi atraktivní. Zachovala se zde třetí největší oblast tropických lesů na světě, navíc se jedná o největší tropický ostrov. To s sebou přináší mnoho zajímavých biologických procesů a druhů živočichů a rostlin.

Zároveň je ale velice obtížné zde něco podnikat. „Je to v zásadě kmenová společnost, chybí tu infrastruktura. Hodně států nebo institucí by tam chtělo mít stanici, ale momentálně je ta naše jediná funkční,“ říká Vojtěch Novotný.

Roli podle jeho názoru hraje to, že Češi od začátku angažovali Papuánce. „To je velice obtížná věc, protože jsou tam rozdíly kulturní, jazykové, vzdělanostní, ale pokud investujete do té spolupráce, za pár let se to začne vyplácet. Oni vědí, jak jejich země funguje, a řeší ty obtížnější administrativní nebo kulturní otázky, my se staráme o vědeckou stránku a zároveň i financování a organizaci,“ popisuje.

02484435.jpeg

Hlavní rozdíl mezi Evropany a Papuánci vidí tom, že ostrované nejsou plně domestikovaní. „My tady máme důraz na osobní práva, nezávislost, ale vůbec si neuvědomujeme, jak nás ta století větší či menší péče státu domestikovala. My už vlastně v divočejší společnosti nejsme schopni přežít, máme svoje důchody a zdravotní péči, což Papuánec nemá. Každý tam vlastní půdu, pěstuje si, co potřebuje, postaví dům, proto jsou velice nezávislí. Nová Guinea je fungující demokracie, ale Papuánec si nenechá od vlády příliš radit nebo přikazovat,“ vypráví.

Nová Guinea je desetkrát větší než Česká republika a obývá ji osm milionů lidí, kteří mluví 800 různými jazyky. „Úžasná kulturní rozmanitost, ale zároveň tam vidíme jednoznačný posun od populací v nížině, kde lidé bojují hlavně proti přírodě a jsou ochotní spolupracovat, po horské oblasti, kde vkládají do mezilidských vztahů takovou agresi, až je to kontraproduktivní,“ dodává Vojtěch Novotný.

Pečlivě sledují každý z 288 tisíc stromů

Vědci výzkumného centra pracují na padesátihektarové ploše přirozeného tropického lesa. Mají tu očíslovaný a změřený každý stromeček. Celkem shromažďují záznamy o 288 tisících stromů, sledují, co se s nimi děje, a snaží se pochopit, jak se tropický les mění.

Nově jim v tom bude pomáhat unikátní jeřáb. „Všechno zajímavé se odehrává v korunách stromů, takže už dlouhou dobu se biologové snaží nějak zlepšit přístup do korunové vrstvy. Samozřejmě tam můžete vyšplhat po laně, byly různé pokus s balóny, botanici na Borneu vytrénovali makaky, aby sbírali vzorky, ale nakonec se jako nejlepší řešení ukázal klasický stavební jeřáb,“ líčí Vojtěch Novotný.

Jak se hýbalo obrovskými sochami na Velikonočním ostrově? Záhadu rozluštil Čech Pavel Pavel

Pavel Pavel, který rozchodil sochy moai na Velikonočním ostrově

Jak dokázali domorodci na Velikonočním ostrově stěhovat obří sochy moai? Tuto otázku si položil na počátku 80. let minulého století Pavel Pavel ze Strakonic a doma postavil 12 tun těžký model. Pak ho naučil chodit pouze za pomoci lan ovládaných malou skupinou osob.

Na tom, aby jeřáb mohl uprostřed tropického lesa vyrůst, pracovali vědci celý minulý rok. „Museli jsme postavit přístupovou cestu a základy a pak na sestavení samotného jeřábu bylo nutné použít vrtulník. To bylo hodně dobrodružné. Máte vrtulník, pod nímž jsou zavěšeny tunové kusy jeřábu, a na té pomalu rostoucí věži jsou přivázaní inženýři, kteří se v hurikánu způsobeném rotory vrtulníku snaží vmanévrovat několikatunové kusy jeřábu do milimetrově přesné pozice,“ vzpomíná Vojtěch Novotný.

Papua-Nová Guinea je momentálně jednou z pouhých osmi zemí, kde podobný výzkumný jeřáb stojí. Fungovat by měl alespoň dvacet let. Výzkumníci z místního centra ho začnou využívat pro vlastní projekty, ale očekávají, že zájem o spolupráci budou mít i další vědci z celého světa.

Spustit audio

Související