Vždycky mi vadil trpící živý pacient. U nás na pitevně už netrpí, říká soudní lékař František Vorel

11. duben 2025

Největší audioportál na českém internetu

František Vorel | Foto: Matěj Vodička, Český rozhlas

Rozhovor se soudním lékařem Františkem Vorlem

Ohledat, pitvat a vysvětlit příčinu úmrtí, s chladnou hlavou a bez emocí – to je hlavním úkolem soudního lékaře. Mezi nejuznávanější odborníky v oboru u nás patří František Vorel, který se během své kariéry podílel na vyšetřování více než 17 tisíc kauz. Pozadí některých z nich odkrývá v nové knize Tady Vorel, pitevna.

František Vorel je emeritním primářem soudnělékařského oddělení nemocnice v Českých Budějovicích, za sebou má přes 40 let praxe. Přestože je jeho zaměstnání velmi neobvyklé a pro mnohé zcela nestravitelné, sám o něm prý měl jasno už při studiu medicíny.

„Já nemůžu říct, že bych si musel na něco zvykat. Mně to prostě nikdy nevadilo. Naopak mi vždycky vadil trpící živý pacient. V našem případě už ten pacient netrpí, všechno je vyřešeno. My ani nikdo jiný s tím nic nenadělá,“ líčí s klidem a rozvahou.

Během svého působení v pozici soudního znalce se František Vorel podílel na vyšetřování nepřeberného množství vražd, často šlo o známé a mediálně sledované kauzy.

Jednou z nich byl třeba případ Petra Kramného, odsouzeného za vraždu manželky a dcery. „Jako znalecký ústav jsme tehdy museli veřejně hodnotit práci kolegů, a to není nic příjemného. V podstatě jsme rozhodovali, kdo z nich má pravdu. A pak je také nepříjemné, když do toho zasahují a vyjadřují své názory lidé, kteří vůbec nemají ponětí, o co jde,“ vzpomíná lékař.

Jako v seriálech? Zcela výjimečně

V nové knize emeritní primář vyvrací několik pověr a mýtů o své práci. Ty vycházejí z detektivek a krimi seriálů. „Třeba v některých kriminálkách se policisté k soudním lékařům chovají až velmi hrubě, což nikdy nebyla pravda. Vzájemný respekt mezi policistou a soudním lékařem je vždycky a nikdy jsem nezažil nic jiného,“ ujišťuje.

Dále například na obrazovkách často vídáme, jak zemřelého přímo na pitevně identifikují jeho příbuzní a při pohledu na bezvládné tělo se hroutí. „To je naprosto výjimečné, protože identifikace osobou blízkou je velmi zavádějící. Mnohdy jsme svědky toho, že příbuzný identitu nepotvrdí, ale my pomocí DNA nebo jiných vyšetřovacích metod zjistíme opak,“ reaguje František Vorel.

Proč měl někdy pro vraha pochopení? A které případy považuje za nejsložitější? Celý rozhovor se soudním lékařem Františkem Vorlem si poslechněte online.

Související