Jak vypadaly České Budějovice před několika staletími, ukazují veduty. Nyní vyšly v jedné knize
Historické dokumenty ukazující podobu daných míst v různých dobách. To jsou veduty, přesná vyobrazení měst či krajiny. Badatelé se bez nich často prakticky neobejdou. Ty, které zachycují České Budějovice od 17. století, jsou nyní vůbec poprvé soustředěné do jedné ucelené knihy. Její autoři ji dávali dohromady skoro 20 let.
Veduty odpradávna zachycují půvabná panoramata celých měst, jednotlivá prostranství nebo významné budovy. Ukazují mnohdy už neexistující místa a objekty. České Budějovice mají díky nové knize archiváře a historika Daniela Kováře k dispozici ucelený přehled o vedutách z doby od počátku 17. do zhruba poloviny 19. století.
Pravděpodobně nejstarší známou vedutu zachycující oblast nad soutokem Malše a Vltavy objevil Daniel Kovář v roce 2009 v mapové sbírce Národního archivu v Praze. Jde o pohled na dominikánský klášter pocházející přibližně z přelomu 16. a 17. století.
Ve stejném období, konkrétně v roce 1602, vznikla veduta o mnoho známější a pro historiky navíc nesrovnatelně významnější. Postaral se o ni kreslíř původem ze Slezska Jan Willenberg, který ve své době proslul jako zručný grafik, ilustrátor knih, kalendářů a příležitostných listů.
Čtěte také
Od roku 1600 žil v Praze a dostal za úkol vytvořit kreslené pohledy na přední města v Čechách pro pátý díl rozsáhlého knižního souboru Diadochos od Bartoloměje Paprockého z Hlohol.
„Willenbergova perokresba je nejstarším celkovým pohledem na České Budějovice. Představuje opravdový poklad z hlediska svědectví o podobě renesančního města na počátku 17. století. Autor město prakticky s jistotou neznal, a když ho kreslil, byl v něm úplně poprvé. Výslednou podobu veduty proto sestavil z několika různých pohledů,“ vysvětluje Daniel Kovář.
Význam díla vyzdvihuje také nakladatel Bohumír Němec. O to, aby kniha o vedutách vyšla, usiloval prý asi 15 let. „Čas ovšem nazrál až loni. Daniel Kovář mi oznámil, že to má téměř napsané. Nejvíce obrazového materiálu k tomuto tématu je deponováno v Jihočeském muzeu. Obrazová příloha se dala dohromady během zimy a knihu jsme vydali v květnu,“ poodhaluje vznik publikace.
Celý rozhovor s Danielem Kovářem a Bohumírem Němcem o knize Veduty a jiná vyobrazení města Českých Budějovic 17. – 19. století si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
