Srdce vydrží „nedýchat“ dvě hodiny, mozkové buňky snesou jen pět minut, líčí patolog
Co tě nezabije, to tě posílí. Je to pravda? I v medicíně? Josef Kult, šéf patologie v táborské nemocnici a vysokoškolský pedagog, odpovídá, že záleží na rozsahu. Jsou nemoci drobné, banální, ale i nemoci velké, fatální. Jeho obor, tedy obecná patologie, považuje za nejzávažnější nemoc přímo smrt. O něco níž stojí v žebříčku smrt částečná. Co si pod tím představit? Jak může člověk umřít jenom z části?
„To se stane třeba při infarktu myokardu, když se ucpe srdeční céva. Dneska už se to nestává, protože se včas zasazují stenty, ale dříve jsme vídali rozvinuté infarkty, kdy buňky v tom omezeném okruhu přestanou dýchat, nedostane se jim kyslíku, tak umřou,“ popisuje Josef Kult.
Jak rychle se to stane, podle něj závisí na citlivosti na kyslík. „U srdečních buněk se uvádí, že když se stihne do dvou hodin tam znovu udělat tu dírku, ony se z toho otřepou a následky jsou menší. Ale třeba u mozkových buněk to opravdu nemusí trvat příliš dlouho a změny už jsou nevratné. Pět minut stačí na to, aby vám umřela mozková kůra,“ uvádí patolog.
Jednotlivé mozkové buňky jsou ale různě citlivé. „Ty nejméně citlivé jsou vzadu v prodloužené míše, takže se může stát, že umře mozková kůra, ale prodloužená mícha, kde jsou ty největší poklady – dýchání, srdeční akce, tlak, funguje. A takoví lidé pak končí na ARO. A protože je o ně dnes výborně postaráno, mohou tam přežívat třeba i léta,“ dodává.
Čtěte také
Dokáže si tedy lidské tělo poradit, když některé jeho buňky odumřou? „Záleží na rozsahu. Třeba v srdci, pokud se podaří infarkt přežít, se ty svalové buňky nahradí vazivem, vznikne poctivá jizva. Když se vám zlomí kost, tak jak říkal pan docent Slavík, který nás učil ortopedii: Kost je číman, ta se zahojí kostí,“ odpovídá Josef Kult.
Větší komplikace podle něj může přinést třeba zauzlování střev. „Zase záleží na tom, jak dlouho to trvá. Někdy se to dá rozplést a to střevo se otřepe a jede dál. Jindy, a to je poměrně často, se to bez chirurga nevyřeší. Ten musí nemocnou nekrotickou část tkáně vytnout. Ale chirurg je šikovný, má zlaté ručičky, on to sešije a když máte dobrou mysl, tak se to brzo zahojí,“ říká.
Celý rozhovor o nemocech z pohledu patologa Josefa Kulta si poslechněte v pořadu Zdravíčko online.
Související
-
Živočišná buňka je měkoučká, elektrická a v jádře má knihovnu s kuchařkami, líčí patolog
Lidská buňka se neliší od zvířecí. Patolog Josef Kult, který zkoumal obě tkáně, přísahá, že nepoznáte rozdíl například mezi plicní buňkou člověka a plicní buňkou hada.
-
Když člověk nedýchá, je nutná masáž srdce. Jinak mu bereme šanci na přežití, upozorňuje záchranářka
K záchraně lidského života jsme povinováni. Podle zákona bychom měli udělat vše, čeho jsme schopni a co nás neohrožuje. Hodí se tedy znát zásady první pomoci zpaměti.
-
Káva zvyšuje účinek léků na bolest. V kombinaci s přípravky na osteoporózu má ale efekt opačný
Farmaceut Josef Suchopár uvádí, že čaje a ovocné šťávy nejsou vhodné k zapíjení léků. Čaj účinky tlumí. Naopak džus, zvlášť grapefruitový a pomelový, nebezpečně zvyšuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
