Při transplantacích se bojuje o minuty. Například srdce může být mimo lidské tělo maximálně čtyři hodiny
Představte si, že zemře člověk. Mladý, jinak zdravý člověk utrpí například následkem dopravní nehody mozkovou smrt. Stane se to v Ostravě. Má nepoškozené srdce, které by ještě mohlo bít v těle někoho, kdo na ně čeká. Kupříkladu v Praze. Pokud zemřelý předem aktivně nevyloučil možnost využití svých orgánů k transplantaci, rozjíždí se série rychlých vyšetření.
Jak říká docentka Eva Pokorná, která už přes třicet let řídí transplantace v pražském IKEMu, potud je ještě relativní klid. „Veliký spěch nastává, když už se orgán odebere a než se transplantuje. To mluvíme o době ischemie onoho orgánu a bojujeme o minuty,“ popisuje.
Jak dlouho vydrží orgán mimo tělo, závisí na více okolnostech, například na tom, jestli se využilo poměrně nové metody, takzvané přístrojové perfuze. „Jde o to, že do orgánu dárce v určitém momentu přestane proudit krev, protože na cévy se naloží svorky. Pustí se studený perfuzní roztok, který orgán konzervuje chladem a i svým složením napomáhá tomu, aby buňky zůstaly živé. Od této chvíle se počítá doba ischemie darovaného orgánu. Končí momentem, kdy je orgán transplantován a obnoví se v něm krevní oběh,“ vysvětluje lékařka.
Tato doba by měla být pochopitelně co nejkratší. „Například srdce se snažíme transplantovat tak, aby doba ischemie činila maximálně čtyři hodiny,“ říká Eva Pokorná. To se zdá jako docela dlouhá doba, ale jestliže se srdce odebírá například v Ostravě, je třeba počítat i s časem na přepravu.
Čtěte také
Vypadá to asi takto: „Jakmile tým IKEMu v Ostravě orgán odebere, tak ho prohlédne, jestli je opravdu v pořádku, a pečlivě ho zabalí. Pak se sami zdravotníci musejí převléci, musejí opustit nemocnici a nesmí v ní bloudit. Sanitka je odveze na letiště do Mošnova, odtud odlétají malým letadlem do pražských Kbel a z Kbel je zase veze sanitka do IKEMu.“
A to stále není všechno. Mezitím, co transplantační tým cestuje z Ostravy, kolegové v centru IKEM připravují příjemce. „Teprve ve chvíli, kdy je dárcovské srdce na operačním sále v Praze, lze vyjmout nemocné srdce příjemci a začít transplantovat,“ připomíná lékařka.
Limitní čtyři hodiny končí až oním okamžikem, kdy je srdce připojeno na krevní oběh příjemce. „Takže i celá operace, která se koná v IKEMu, se do toho limitu musí vejít,“ potvrzuje Eva Pokorná.
Celý rozhovor s Evou Pokornou o transplantační medicíně si poslechněte v magazínu Zdravíčko online.
Související
-
Máme zájem o každého. Nemocnice potřebují stále víc krve, nových dárců je ale málo, upozorňuje lékař
Krev dárců z Jihočeského kraje se z odběrových míst převáží do Českých Budějovic, kde je centrální výrobna a sklad. Odtud si jednotlivé nemocnice zase berou, co potřebují.
-
Co dělat, když se dostaneme k dopravní nehodě? Nejprve myslet na své bezpečí a volat záchranku
Že jsme povinni podle svých možností a schopností poskytnout první pomoc, to všichni víme. Ale představa, že přijedeme k těžké dopravní nehodě, asi mnohé z nás děsí.
-
Lék na diabetes až zázračně pomáhá i pacientům se srdečním selháním. Je to průlom, říká kardiolog
Dušnost, zadržování vody a otékání dolních končetin bývají průvodními jevy srdečního selhání. Vyvíjí se většinou plíživě, nakonec ale pacienta ohrožuje na životě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
