Máme zájem o každého. Nemocnice potřebují stále víc krve, nových dárců ale přichází málo, upozorňuje primář
Novou, respektive staronovou pobočku transfúzního oddělení otevřeli nedávno v areálu nemocnice ve Strakonicích. Dále odebírá krev dárců například také nemocnice v Táboře. Životadárná tekutina se pak transportuje do Českých Budějovic, kde je centrální výrobna a sklad krevních derivátů. Odtud si jednotlivé nemocnice v kraji zase odebírají, co potřebují. A potřebují toho dost.
Podle primáře transfúzního oddělení nemocnice v Českých Budějovicích Víta Motáně jsou dárci krve stále potřeba. „Krev je možné darovat do věku 65 let, pak bohužel musíme skončit. Průměrný věk dárců se posouvá do vyšších kategorií a noví nepřibývají,“ říká.
Proč noví dárci chybí? „Jednak je za tím současný styl života, všichni toho máme hodně, je nízká nezaměstnanost. Dalším aspektem jsou plazmaferetická centra, která jsou pro nás velkou konkurencí a bohužel s námi nespolupracují,“ myslí si.
Krve je přitom potřeba stále víc. „Spotřeba transfúzních přípravků není jenom pro traumata a nějaké operace, ale třeba i pro pacienty, kteří mají nádorová onemocnění. Dneska se díky úspěšnosti hematoonkologické léčby z řady nádorových onemocnění stává chronické onemocnění, prostě se daří ho udržet na uzdě, ale je to spojeno s tím, že onemocnění či léčba tlumí krvetvorbu a my musíme pravidelně těm pacientům dodávat transfuzní přípravky,“ vysvětluje.
Čtěte také
Díky různým náborovým akcím sice noví dárci krve přicházejí, ale ne v dostatečném množství. „My máme zájem o každého. A vůbec to nemusí noví dárci hrotit, budeme rádi, když je budeme mít v registru a darují třeba jenom jednou ročně a budou připraveni na zavolání. Někdy hledáme i speciální krev, a proto je dobré mít velký registr, abychom mohli v případě nouze zavolat konkrétního dárce,“ uvádí Vít Motáň.
Odběry je podle něj potřeba provádět prakticky každý všední den. „Krevní destičky totiž expirují za pět dní. U červených krvinek je to otázka 42 dní, tam bychom mohli třeba kolem Vánoc na týden zavřít, ale u destiček musíme fungovat i přes svátky. Dárci se někdy i diví, proč jim vnucujeme třeba termín v pondělí a nemůžeme počkat do pátku, ale je to kvůli tomu, že destičky nám začnou procházet,“ připomíná.
Celý rozhovor o krvi, jejím darování a aktuální potřebě v kraji s primářem transfúzního oddělení Nemocnice České Budějovice Vítem Motáněm si poslechněte v magazínu Zdravíčko online.
Související
-
Původně se krev předávala přímo z ruky do ruky, popisuje lékař historicky první krevní transfuze
Životadárná tekutina. To je krev, která roznáší po našem těle kyslík a živiny a odebírá škodliviny. O transport kyslíku se starají červené krvinky, bílé zajišťují imunitu.
-
Krev lékaři odebírali v restauraci, jeslích i autobusu, vzpomíná muž, který daroval téměř stokrát
Přesně 93krát v životě Jan Šrámek z Prachatic daroval krev. Teď už mu to věk neumožňuje. Pamatuje doby, kdy lékaři jezdili lidem odebírat krev třeba ve speciálním autobusu.
-
Víte, co mají Češi společného s Eskymáky? Nejčastější krevní skupinu
Znáte svou krevní skupinu? Dokonale nejspíš ne. Základních krevních skupin je totiž přes třicet, antigenů na červených krvinkách přes 370 a celkem to dává tisíce kombinací.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
