Víte, co mají Češi společného s Eskymáky? Nejčastější krevní skupinu
Znáte svoji krevní skupinu? Dokonale nejspíš ne. Základních krevních skupin je totiž přes třicet, antigenů na červených krvinkách přes 370 a celkem to dává tisíce kombinací. Hlavu si s tím ale lámat nemusíte.
Jak prozradil Vít Motáň, primář transfúzního oddělení Nemocnice České Budějovice, nejpodstatnější je stále systém AB0 a to, jaký máme Rh faktor.
„Nejčastější je v České republice skupina A, má ji 40 až 44 procent naší populace. Zajímavostí je, že směrem na východ výskyt klesá, takže nejvíc áček je u Atlantiku a ve Skandinávii – 50 až 60 procent, podobně je tomu u Laponců a Inuitů, dříve nazývaných Eskymáci. V Severní Americe mají některé kmeny až 80 procent. Naopak nejméně áčka je v Pobaltí,“ líčí lékař.
Univerzální skupiny nula je u nás podle něj také poměrně dost, kolem 30 procent. „V Evropě mají nulu nejvíce obyvatelé Irska, Skotska, ale i na Korsice a na Sardinii,“ dodává.
Takzvaně méně frekventní je v Česku skupina B, s níž žije kolem 15 až 18 procent z nás. „Tady naopak směrem na východ incidence narůstá: do Pobaltí, Ruska a Střední Asie, kde je až 40 procent béček. Proti tomu Inuité mají jen kolem 2 procenta a krevní skupina B prakticky není u domorodých kmenů v Austrálii,“ uvádí Vít Motáň.
Nejméně častá je celosvětově skupina AB. „U nás ji má něco pod deset procent obyvatelstva, nejvíce hlásí Bangladéš – 16 procent, nejméně mají u Basků – jen jedno procento,“ doplňuje Vít Motáň.
Čtěte také
Dá se z toho usuzovat na historii lidstva. „Systémy krevních skupin jsou definovány geneticky, na jejich výskytu můžeme vysledovat migraci národů, ale také průběh morových epidemií v minulosti,“ říká primář českobudějovické transfúzní stanice s tím, že některé krevní skupiny byly vnímavější k moru, a tak byly epidemií potlačeny, zatímco jiné ji přečkaly a v populaci převážily.
Dalším tradičním a velmi důležitým systémem pro určování krve je takzvaný systém RhD. „Rh faktor může být buďto pozitivní, anebo negativní. U nás má Rh+ pětaosmdesát procent obyvatel, zbylých 15 procent je Rh-. Jsou ale lokality jako Afrika, kde je přes 90 procent Rh pozitivních, což pak může znamenat problém při dárcovství krve. Té negativní je tam totiž nedostatek,“ uvádí Vít Motáň.
V pořadu Zdravíčku mluvil i o tom, je-li skupina 0 zlatou žilou krevních skupin, o moderních metodách dárcovství krve i o takzvané autotransfúzi. Celá rozhovor si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.
Související
-
Při odběrech dárcům berou 450 mililitrů krve. V těle se obnoví do měsíce
Češi jsou štědrými dárci krve a o Jihočeších to platí dvojnásob. Potvrzuje to primář transfúzního oddělení českobudějovické nemocnice Petr Biedermann.
-
Nemocnice se postupně vracejí k plánovaným operacím. Některé ale mají nedostatek krve
Víc darované krve teď potřebují nemocnice po celé republice. Postupně se vrací k plánovaným operacím a kvůli covidu ubylo dárců. V Jihočeském kraji je krve zatím dostatek.
-
Jihočeský objev může zachraňovat životy. Vědci vyvinuli lék na klíšťovou encefalitidu
Českobudějovičtí parazitologové s mezinárodním týmem vytvořili látku, která zabírá jako lék i prevence na klíšťovou encefalitidu. Kdy se dostane z laboratoří k pacientům?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.