Víte, co mají Češi společného s Eskymáky? Nejčastější krevní skupinu

22. červen 2021

Největší audioportál na českém internetu

Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Zdravíčko o krevních skupinách, dárcovství krve i takzvané autotransfúzi. Hostem je Vít Motáň, primář transfúzního oddělení Nemocnice České Budějovice

Znáte svoji krevní skupinu? Dokonale nejspíš ne. Základních krevních skupin je totiž přes třicet, antigenů na červených krvinkách přes 370 a celkem to dává tisíce kombinací. Hlavu si s tím ale lámat nemusíte.

Jak prozradil Vít Motáň, primář transfúzního oddělení Nemocnice České Budějovice, nejpodstatnější je stále systém AB0 a to, jaký máme Rh faktor.

„Nejčastější je v České republice skupina A, má ji 40 až 44 procent naší populace. Zajímavostí je, že směrem na východ výskyt klesá, takže nejvíc áček je u Atlantiku a ve Skandinávii – 50 až 60 procent, podobně je tomu u Laponců a Inuitů, dříve nazývaných Eskymáci. V Severní Americe mají některé kmeny až 80 procent. Naopak nejméně áčka je v Pobaltí,“ líčí lékař.

Univerzální skupiny nula je u nás podle něj také poměrně dost, kolem 30 procent. „V Evropě mají nulu nejvíce obyvatelé Irska, Skotska, ale i na Korsice a na Sardinii,“ dodává.

Takzvaně méně frekventní je v Česku skupina B, s níž žije kolem 15 až 18 procent z nás. „Tady naopak směrem na východ incidence narůstá: do Pobaltí, Ruska a Střední Asie, kde je až 40 procent béček. Proti tomu Inuité mají jen kolem 2 procenta a krevní skupina B prakticky není u domorodých kmenů v Austrálii,“ uvádí Vít Motáň.

Nejméně častá je celosvětově skupina AB. „U nás ji má něco pod deset procent obyvatelstva, nejvíce hlásí Bangladéš – 16 procent, nejméně mají u Basků – jen jedno procento,“ doplňuje Vít Motáň.

Čtěte také

Dá se z toho usuzovat na historii lidstva. „Systémy krevních skupin jsou definovány geneticky, na jejich výskytu můžeme vysledovat migraci národů, ale také průběh morových epidemií v minulosti,“ říká primář českobudějovické transfúzní stanice s tím, že některé krevní skupiny byly vnímavější k moru, a tak byly epidemií potlačeny, zatímco jiné ji přečkaly a v populaci převážily.

Dalším tradičním a velmi důležitým systémem pro určování krve je takzvaný systém RhD. „Rh faktor může být buďto pozitivní, anebo negativní. U nás má Rh+ pětaosmdesát procent obyvatel, zbylých 15 procent je Rh-. Jsou ale lokality jako Afrika, kde je přes 90 procent Rh pozitivních, což pak může znamenat problém při dárcovství krve. Té negativní je tam totiž nedostatek,“ uvádí Vít Motáň.

V pořadu Zdravíčku mluvil i o tom, je-li skupina 0 zlatou žilou krevních skupin, o moderních metodách dárcovství krve i o takzvané autotransfúzi. Celá rozhovor si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.

Související