Jihočeský objev může zachraňovat životy. Vědci vyvinuli lék na klíšťovou encefalitidu

5. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Klíšťata, zkumavka, výzkum, věda, encefalitida, borelióza, ilustrační

Českobudějovičtí vědci s mezinárodním týmem, včetně Nobelisty Charlese Rice, vytvořili látku, která zabírá jako lék i prevence na klíšťovou encefalitidu. Kdy se dostane z laboratoří k pacientům?

Klíšťová encefalitida je strašák a bude i letos. Své o tom ví vědecký pracovník oddělení klíšťaty přenášených nemocí parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Martin Palus.

„Klíšťová encefalitida je onemocnění způsobené virem. Často je zaměňováno s boreliózou, ta je ale bakteriálního původu. U encefalitidy dochází k zasažení centrálního nervového systému, zejména mozku. Může to vést k závažným trvalým následkům, v extrémních případech i k úmrtí. U dospělých má takzvaná klíšťovka horší průběh, zejména u lidí starších 55 let. Tam proto velice doporučujeme očkování,“ říká.

Pomohla krev lidí, kteří nemoc prodělali

Očkování je základním kamenem prevence, protože dosud na klíšťovou encefalitidu neexistoval lék. To se teď může změnit.

„Lék, na kterém pracujeme,“ objasňuje Martin Palus, „je monoklonální protilátka, segment, který jsme získali jako část imunitní odpovědi lidského těla po napadení virem klíšťové encefalitidy. Ve spolupráci s českobudějovickou nemocnicí a tamním infekčním oddělením jsme sledovali krevní séra pacientů, kteří klíšťovku prodělali.“

Vybrali z nich jakési „superneutralizátory“, tedy pacienty, kteří jsou schopni v rámci své imunitní odpovědi velice efektivně ničit virus. A rozhodli se od nich „opisovat“. Z jejich krve izolovali buňky, které protilátky produkují, a prozkoumali jejich sekvence.

„Podle toho jsme se naučili vyrábět protilátky ve zkumavce. A jejich účinnost jsme zároveň otestovali. A výsledek? Zastavili jsme virus,“ potvrzuje Martin Palus.

Přírodovědec Martin Palus pracuje v mezinárodně respektované laboratoři arbovirologie na parazitologickém ústavu v Českých Budějovicích

Pokusy jihočeských vědců prokázaly, že látka může působit jednak jako prevence – myši, které ji dostaly předem, se pak encefalitidou vůbec nenakazily – a jednak jako lék. „Myši jsme nejprve infikovali virem, následně jsme jim podali protilátku. U těch, které ji dostaly do jednoho dne, onemocnění ani nepropuklo. Ty, kterým jsme lék podali třetí den, měly maximálně mírný průběh. U myší, které jsme léčili od pátého dne, bylo těch s mírným průběhem už jenom pár,“ popisuje parazitolog.

Protilátka funguje jako neutralizátor. Když virová částice putuje krví nakaženého organismu, protilátka se na ni zachytí, a tím virus odzbrojí. Virová částice se stává neinfekční. To je první důležité plus. Kromě toho se takto označená virová částice stává dobře rozpoznatelným cílem pro imunitní systém. Jeho buňky si pro spoutaného vězně přijdou a zlikvidují ho. Tak lze obrazně popsat, co se po včasném podání nového léku děje.

Právě včasnost podání – jakož i odstranění klíštěte – tu hraje velmi důležitou roli. „Klíště nám slintá do rány a látkami obsaženými ve svých slinách tlumí imunitní reakci těla, takže ranka nesvědí, my o ní nevíme, nepodrbeme se, klíště nestrhneme. A toho využívají viry, které v tomto nestřeženém momentě proniknou do našeho těla a začnou se tam množit. Takže čím méně času jim na to dáme, tím lépe,“ připomíná Martin Palus.

První projevy připomínají chřipku

Onemocnění klíšťovou encefalitidou se projevuje v několika fázích. „Po přisátí klíštěte dochází k množení viru v místě sání. Poté se virus dostává do našich mízních uzlin a odtud pak do celého těla. Člověk má v této fázi chřipkové příznaky,“ vysvětluje biolog.

Následně se virus dostává do jater a sleziny, kde se dál množí. „V této fázi je člověk bez příznaků, zdánlivě uzdraven. A skutečně, někteří lidé se opravdu uzdraví, ale jiným se to nepovede. Virus se pomnoží a překoná bariéry až do lidského mozku,“ pokračuje.

Tam dochází k rozvoji mozkového zánětu, který už provázejí závažné neurologické příznaky: bolesti hlavy, trnutí šíje, únava, ospalost, světloplachost, změny nálad, vysoké horečky i bezvědomí. Stav může být až život ohrožující.

Čtěte také

K případným trvalým následkům patří ochrnutí, poruchy spánku a soustředění, deprese a podobně. „Neexistuje specifická léčba. I ta nespecifická má ale svůj velký význam. Měl-li člověk klíště a má podobné příznaky, určitě by měl vyhledat lékařskou pomoc,“ zdůrazňuje Martin Palus.

Nový lék by těmto drastickým následkům klíšťové encefalitidy mohl zabránit. „Bohužel z laboratoře k finálnímu preparátu, který je možné podávat lidem, vede dlouhá cesta, a ta bude trvat ještě řadu let. Nyní jsme ve fázi hledání investora, který by zafinancoval další klinické testování. A k němu bude patřit i studie na lidech,“ dodává Martin Palus.

Do doby, než nám bude nový lék k dispozici, se tedy budeme muset spolehnout na očkování. A to je podle Martina Paluse také to nejlepší, co zatím můžeme pro své zdraví udělat.

„Očkování je vysoce preventivní a funguje proti všem typům klíšťové encefalitidy, tedy i proti kmenům, které se nacházejí v jiných částech kontinentu. Díky očkování je naše imunita, coby armáda, vyškolena proti nepříteli. A ve chvíli, kdy virus vstoupí do našeho těla, armáda je připravena a účinně s ním bojuje. Takže onemocnění buď nepropukne, anebo je mírné,“ uzavírá biolog.

Spustit audio

Související