Nová vakcína proti borelióze testovaná na jihu Čech funguje stoprocentně. Je to převratný objev, říká vědec

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Radek Šíma, parazitolog a molekulární biolog Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích

Parazit na parazitu. To je vlastně bakterie borelie anebo virus encefalitidy, který se do těla člověka dostane z nakaženého klíštěte. Ve svém důsledku nás může ohrozit na životě, i když klíště samo nám ubližovat nechce.

Podle parazitologa a molekulárního biologa Radka Šímy z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích si klíště během evoluce vyvinulo takové mechanismy, abychom si ho pokud možno nevšimli. „Ve slinách do nás vypouští látky, které tlumí bolest a svědění. Ono si chce jenom v klidu cucnout krve, najíst se a jít si zase po svých,“ vysvětluje.

Jenže asi pětina klíšťat v české přírodě je zároveň sama napadena svými parazity. A ty neplánovaně přenáší na nás.

Klíště obecné
Velikost se pohybuje od 2,2 do 4,5 mm, po nasátí i více než 1 cm. Vyskytuje se na většině území Evropy. Klíšťata se nejčastěji drží v trávě vysoké od dvaceti centimetrů do jednoho metru na stoncích, popřípadě na nízkých keřících, kde čekají na procházejícího člověka či zvíře. Jakmile se člověk klíštěte dotkne, to se okamžitě reflexivně přichytí a posléze se zakotví v kůži.

Jihočeští vědci před nedávnem ověřili stoprocentní účinnost nové vakcíny proti borelióze. Její uvedení do medicínské praxe by znamenalo, že bychom se v budoucnu mohli účinně chránit proti oběma nemocem přenášeným klíšťaty.

„Klíšťovka a borelióza se liší původcem. Virus klíšťové encefalitidy je velice primitivní forma života a očkovací látku proti ní už delší čas známe. Lymskou boreliózu naproti tomu způsobují spirochety, což jsou bakterie rodu borelia a jde o složitější, sofistikovanější organismy. Proto je těžší proti nim vakcíny vyvíjet,“ uvádí Radek Šíma.

Nové očkovací látky testované v českobudějovických laboratořích ale zafungovaly stoprocentně. „Lze skutečně říci, že jde o převratný objev. Ročně otestujeme několik desítek molekul, které mají potenciál přenos nákazy blokovat, ale tak vysokou účinnost jsem viděl poprvé v životě,“ potvrzuje parazitolog.

Hlavní složkou vakcíny je podle něj povrchový protein z borelie. „Ten je navázaný na kulovité jádro a z něho trčí do prostoru. Tím je dobře přístupný pro imunitní systém, který si díky tomu vytvoří protilátky. Jakmile se pak tělo setká se skutečnou borelií, tyto protilátky se na ni naváží. Tím ji označí a imunitní systém ji zlikviduje,“ popisuje Radek Šíma.

Do 24 hodin nebezpečí nehrozí

Borelie se nachází v žaludku klíštěte. Po jeho přisátí se dá do pohybu a skrze jeho ústní ústrojí se snaží dostat do těla nového hostitele. Tím může být člověk, ale také pták nebo hlodavec. „Podle druhu hostitele zároveň borelie, jak my říkáme, převléká kabátek. Mění strukturu bílkovin na svém povrchu. To jí trvá přibližně 24 hodin. Tuto dobu tedy máme na to, abychom se klíštěte zbavili. Po tuto dobu jsme před boreliózou téměř s jistotou chráněni,“ doplňuje parazitolog.

Pokud ovšem klíště nezachytíme včas a dojde k přenosu nákazy, pak se lymská borelióza nejprve projeví nespecifickými příznaky podobnými chřipce. Zhruba v horizontu 10 dní může (ale nemusí) vzniknout typické zarudnutí.

„Flek o průměru 10 až 15 centimetrů nemůžeme přehlédnout, je velký a má rudý okraj i střed. Jestliže se objeví, je to jasný signál, že se děje něco špatného a že máme začít s léčbou. Ta je v této fázi poměrně snadná, postačí antibiotika,“ říká Radek Šíma.

Zrádné ale je, že u 30 procent nakažených se flek neobjeví. „To bývají komplikované případy, kdy člověk o onemocnění neví včas a ono přejde do chronické fáze. Borelie se poschovávají různě po těle, do míst, kam se léčba obtížně dostává. Z toho jsou vleklé problémy, často do konce života,“ zdůrazňuje Radek Šíma.

Dodává, že existuje více druhů borelií a každý má rád jiná místa. „Borelia avzeli je u nás nejčastější, má ji až 70 procent nakažených klíšťat a rezervoárem jsou hlodavci. Avzeli se nejraději usidluje v naší kůži a v srdci. Asi 25 procent borelií v klíšťatech jsou garini, ty se specializují na ptáky a v našem těle na mozek, kvůli nim můžeme mít neurologické obtíže. Minoritní borelií je u nás burgdorferi, která může být na ptácích i hlodavcích, ukrývá se do kloubů a způsobuje známé artritidy,“ vyjmenovává.

Testováním tedy prošly tři varianty vakcíny a všechny se stoprocentním krytím. „Teď už bude záležet jen na tom, jestli se farmaceutická firma rozhodne pokročit dál a přejde ke klinickým testům na lidech. Tyto testy jsou dlouhé a velmi nákladné. Firma si musí spočítat, zda se jí to vyplatí a později vrátí v prodejích,“ uzavírá vědec.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související