Onemocnět spalničkami je mnohem nebezpečnější než podstoupit očkování, říká lékařka

„Jde o virové onemocnění. Jeho první stádium neodlišíte od chřipky, po několika dnech se projeví druhé stádium, jakýsi písek v dutině ústní,“ popisuje Irena Haganová, praktická lékařka z EUC Kliniky České Budějovice

Následuje třetí stádium, což je výsev známé vyrážky. „Nejprve vzadu na krku, pak na obličeji, nakonec na celém těle. K tomu teploty, případně horečky. Dospělý spalničky prožívá trochu náročněji než dítě, vedle vyrážky se mohou objevit i puchýřky a prokrvácení,“ říká.

Při narušené imunitě až fatální důsledky

Podle Ireny Haganové se u spalniček léčí jen příznaky. Lék na virus lidstvo nezná. U jinak zdravého dítěte či dospělého nemoc zhruba za 10 dní sama odezní.

V případě, že člověk má narušenou imunitu, například jinými nemocemi, mohou se rozvinout druhotné komplikace, které mohou být i velmi závažné – od zánětů středního ucha a slepého střeva až po záněty plic nebo dokonce mozkových blan. Pak mohou být spalničky ve svém důsledku i smrtelné.

Je to onemocnění velice nakažlivé, jeden nemocný nakazí až 18 lidí.
lékařka Irena Haganová

„Vážným důsledkem je také panencefalitida. To je ten jev, kterého se bojí rodiče, kteří nechtějí dát své děti očkovat. Jde o to, že virus zůstává v mozku a může tam udělat neplechu. V případě očkování je ale pravděpodobnost této komplikace jen jedna ku milionu, zatímco při prodělané nemoci jedna ku tisíci, takže ta razance je mnohem větší,“ uvádí lékařka.

U nás se tato fatální komplikace vyskytovala do 60. let, a to právě u dětí, které spalničky prodělaly. Poté, co se proti spalničkám začalo očkovat, panencefalitida prakticky zmizela.

I proto je podle Ireny Haganové očkování tak důležité. A nejde jen o ochranu jednotlivce. „Je to onemocnění velice nakažlivé, jeden nemocný nakazí až 18 lidí. V podstatě se dá říct, že kapénkovou infekci předá každému ve svém okolí, kdo je vůči ní vnímavější,“ připomíná.

Očkuje se míň, nemoc se šíří

Kdo je a kdo není k nákaze spalničkami vnímavý? Nejlépe jsou na tom lidé, kteří v dětství spalničky prodělali, ti jsou imunní.

Od roku 1969 se u nás začalo podle Ireny Haganové očkovat jednou dávkou vakcíny. Její účinnost časem ustupuje a lidem se vyplatí nechat si z krve zjistit, zda je jejich imunitní reakce ještě adekvátní, nebo zda by se měli nechat přeočkovat. „Později už se očkovalo dvěma dávkami, tady je ochrana spolehlivější,“ dodává lékařka.

Časovaná bomba v hlavě. Na prasklou cévní výduť v mozku náhle umírá asi 250 Čechů ročně

• Upravit
• Smazat

Mozkové aneurysma neboli cévní výduť nosí v hlavě 2 až 7 procent z nás. Nevíme o tom. Nejčastěji se na výduť přijde až ve chvíli, kdy praskne. A pak jde o život.

„Nejcitlivější jsou vůči nákaze děti do jednoho roku věku, protože ještě nejsou očkovány. Pak jsou citlivé těhotné ženy a lidé oslabení jinými nemocemi. Ohroženi jsou také ti, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou nechat očkovat. Pak je důležité, jestli funguje takzvaná kolektivní imunita,“ říká Irena Haganová.

„U nás bývala proočkovanost 95 procent, což znamenalo, že se nemoc prakticky nevyskytovala. Do roku 2016 jsme se se spalničkami v ordinaci de facto nepotkali. Jakmile ale proočkovanost populace klesne pod 90 procent, což už se u nás stalo, začíná se onemocnění šířit. Proto tolik apelujeme na očkování, jde totiž i o naši odpovědnost vůči ostatním,“ zdůrazňuje lékařka.

Jako příklad špatné praxe uvádí Ukrajinu. „Podle odborné literatury je tam dnes proočkovanost jen kolem 35 procent. Nemoc se tedy volně šíří. A my si musíme uvědomit, že odtud k nám přichází řada lidí za prací. Nebudeme-li se očkovat ani my, dáváme se nemoci a jejím komplikacím všanc,“ uzavírá.