Časovaná bomba v hlavě. Na prasklou cévní výduť v mozku náhle umírá asi 250 Čechů ročně

Bolest hlavy, nemoc, nevolnost, kocovina. Ilustrační foto
Bolest hlavy, nemoc, nevolnost, kocovina. Ilustrační foto

Mozkové aneurysma neboli cévní výduť nosí v hlavě 2 až 7 procent z nás. Nevíme o tom. Nejčastěji se na výduť přijde až ve chvíli, kdy praskne. A pak jde o život.

„Aneurysma je skutečně časovaná bomba, která se u poloviny lidí, kteří ji mají, dopředu vůbec neprojevuje,“ potvrzuje zástupce primáře neurochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice Jiří Fiedler.

„Výduť si můžeme představit jako balónek, puchýř na mozkové cévě, který se časem zvětšuje, a když céva přestane zvládat tlak tepenné krve, praskne. Dojde k výronu krve do okolí. Je-li prasklina malá a okolí zalepené, může se to zastavit a člověk přežívá. Je-li ale prasklina velká a krvácení do mozku masivní, část lidí umírá,“ doplňuje.

Nejhorší bolest v životě

Studie uvádějí, že na prasklou cévní výduť v mozku zemře zhruba 250 Čechů ročně. Řadu pacientů ale lékaři zachrání.

Průběh je velmi rychlý. „Dostaví se náhlá, prudká, dosud nepoznaná bolest hlavy – to až v 97 procentech případů. Pacienti mluví o nejhorší bolesti v životě. Mohou z ní zvracet a obvykle během velice krátké doby upadnou do bezvědomí,“ popisuje zástupkyně primáře neurologického oddělení Nemocnice České Budějovice Miroslava Nevšímalová.

Pak je důležité, aby jim někdo včas zavolal pomoc. „Jihočeská záchranná služba je pravidelně školena v problematice všech mozkových příhod, včetně prasklého aneurysmatu. Zajistí první pomoc. Ještě než přijede do nemocnice, už na ni čeká tým komplexního cerebrovaskulárního centra,“ vysvětluje lékařka.

V týmu je mimo jiné neurolog, neurochirurg a intervenční radiolog.  „Vyšetřením na CT zjistíme krvácení, zároveň jsou vyšetřeny přívodné cévy. Je-li aneurysma viditelné, okamžitě rozhodujeme, zda zasáhne neurochirurg, nebo intervenční radiolog. Snahou je krvácení zastavit a problematickou výduť okamžitě vyřešit,“ říká Miroslava Nevšímalová, která v českobudějovické nemocnici cerebrovaskulární centrum vede.

Důležité je o sebe dbát. Nekouřit, neholdovat alkoholu, kokainu – také ten je jedním z rizikových faktorů prasknutí mozkové výdutě.
Jiří Fiedler, neurochirurg

Operatéři mají dvě možnosti. „Můžeme vyztužit výduť zevnitř, to dělá intervenční radiolog, který nápichem přes tříslo vpraví skrze tepny až do přesného místa v mozku platinové spirálky. V druhém případě zasahujeme my neurochirurgové, odklopíme lebeční kost, dostaneme se přímo k výduti, naložíme na ni svorku a výduť zpevníme zvenčí. Ví se, že jednou prasklá výduť by praskla znovu, proto je operace nutná,“ doplňuje Jiří Fiedler.

I po přestálé mozkové příhodě tohoto typu je tu ale množství komplikací. „Krev, která se dostala do štěrbin mezi laloky, dráždí mozkové cévy, ty se mohou začít během několika dnů stahovat, vznikají takzvané vazospasmy, což je velký problém. Pacienta ohrožuje na životě i možný plicní otok, může dojít k fatálnímu zeslábnutí srdce, je tu riziko trombóz, zápalu plic. Příběh tedy pokračuje na JIP, kde anesteziolog řeší obrovské množství dalších problémů, které mohou přicházet a přicházejí,“ vysvětluje neurolog.

Příznaky mrtvice nepodceňujte. Čím rychlejší pomoc, tím lepší život pacienta po příhodě

Závrať, bolest hlavy, migréna, mrtvice, cévní mozková příhoda. Ilustrační foto

„Žádného pacienta u nás nepovažujeme za hypochondra, každého pečlivě vyšetříme. Vždycky je lepší akutní mozkovou příhodu vyloučit, než ji nechat rozvinout,“ říká lékařka Miroslava Nevšímalová.

Má tedy přeživší šanci na další kvalitní život? „Určitě má. Byla-li výduť spravena dokonale, klipem, má vyhráno. U vnitřní vycpávky, která může v dlouhém horizontu pracovat, musí být dál sledován a radiolog může přidávat další výztuhy,“ odpovídá Jiří Fiedler.

Důležité přitom je o sebe dbát. „Nekouřit, neholdovat alkoholu, kokainu – také ten je jedním z rizikových faktorů prasknutí mozkové výdutě. Mít pod kontrolou svůj tlak a cholesterol, zdravě žít. To jsou zásady prevence, které doporučujeme každému. Ne všechny výdutě totiž praskají. Aneurysma s námi může být celý život a přijde se na ně až při pitvě. Je neporušené. Příčinou smrti bylo něco zcela jiného,“ říká lékař.

„Rostoucí aneurysma se může projevit i bolestmi hlavy a dvojitým viděním. To jsou signály, které by nás měly vést k lékaři. Výduť lze zjistit magnetickou rezonancí nebo CT mozku. A operace pak může být i preventivní,“ uzavírá Miroslava Nevšímalová.  

Spustit audio

Související