Přemíra dlouhodobého stresu vyvolává záněty, chřipky i vážnější onemocnění, uvádí vědec

„Přebytkem volných radikálů je tělo vytlačeno z rovnováhy, kterou si za běžného stavu udržuje. Má mechanismy k tomu, aby počet radikálů snížilo, ale někdy to nestačí, “ říká vědec Michal Baka z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

K potlačení volných radikálů slouží antioxidanty, které přijímáme potravou, a to zejména v ovoci a zelenině, v čerstvých potravinách. Proto je tak důležité je jíst.

Jestliže je v těle volných radikálů kyslíku příliš, vzniká nemoc. Děje se tak právě v důsledku stresu, anebo tomu může být podle Michala Baky i naopak. „Jsme-li nemocní, naše tělo je náchylnější dostat se do stresu, a to opět způsobuje nárůst volných radikálů,“ vysvětluje.

Ze začarovaného kruhu lze podle něj vystoupit příjmem antioxidantů, vitaminu C a další léčbou. Než to ale stihneme udělat, volné radikály útočí. „Mají velice krátkou životnost – v rámci mikrosekund – a tak si nevybírají a napadají nejbližší buňky, jakékoliv,“ upozorňuje. Volné radikály tak během chviličky napáchají spoustu škod.

„Vzniká mnoho odpadních produktů,“ pokračuje vědec, „které tělo zatěžují a ono musí vyvíjet mnohem víc energie na to, aby se jich zbavilo.“

Čtěte také

Nejlepší prevencí Alzheimera je zdravý spánek. Během snění navíc startuje imunita a probouzí se kreativita

Pokud se to organismu nepodaří, začne se rozvíjet například zánět, přestanou se dobře hojit rány, může se rozjet pneumonie čili zápal plic. „Časem se mohou vyvíjet i autoimunitní onemocnění jako cukrovka, může se rozvinout rakovina kůže a bavíme se i o dědičných a neurovegetativních chorobách. To spektrum je opravdu široké,“ říká Michal Baka.

Jestliže tedy někdo trpí na záněty, chřipky, virózy a podobně, je podle vědce zcela jisté, že na to má vliv přemíra dlouhodobého stresu. „Jestli má člověk i sníženou imunitu, do toho bych se nepouštěl, tuto otázku bych nechal lékařské vědě,“ dodává.

Té nicméně biochemik Michal Baka s kolegy může velmi prospět výzkumem, jehož cílem je naučit se rozpoznávat v přetíženém lidském těle látky, které později vedou ke konkrétním nemocem – a tím je předpovídat a včas jim zamezit. Jednou by to mohlo vést i k prevenci rakoviny.

Celý rozhovor s vědcem Michalem Bakou o souvislostech mezi stresem a nemocemi si poslechněte v magazínu Zdravíčko.