Vývoji dětského mozku a formování osobnosti prospívá umělecká tvorba, říkal psychiatr Cyril Höschl
Ne náhodou říkáme ovládání hudebního nástroje „hra“. Je tomu tak ve většině jazyků. A podobně jako jiná lidská hra, třeba na honěnou, stimuluje hra na nástroj mozková centra a podporuje jejich vývoj. V pořadu Zdravíčko o tom v roce 2019 mluvil známý psychiatr Cyril Höschl. Nyní odborníka, který zemřel 21. dubna 2025, připomínáme reprízou.
„Kdybychom neumožnili dětem si hrát, mělo by to dalekosáhlé důsledky. V tom nejširším slova smyslu bychom děti vystavili velkému nebezpečenství a obrovskému hendikepu při vrůstání do společnosti, a to ve schopnosti se zorientovat v mezilidských vztazích a předvídat, co se bude dít,“ řekl Cyril Höschl.
„Jestliže dítě nebude umět ani zpívat, ani hrát na žádný nástroj, zdánlivě se nestane nic, protože stačí, že si bude hrát na babu nebo na pikolu. Na druhou stranu, když ho vystavíme, zejména v předškolním a raném školním věku, nutnosti na něco hrát, tak k tomu přidáme výcvik dalších zdatností, které se mohou v životě hodit. Například určité soustavnosti, trpělivosti a poznání, že nic nejde úplně snadno a nespadne to shůry, ale člověk se musí trochu zapřít, aby něčeho dosáhl. To jsou zkušenosti k nezaplacení,“ dodal.
Čtěte také
Podle Cyrila Höschla není podstatné, jestli z dítka hudební školou povinného vyroste špičkový muzikant. „Stačí, že projde dotykem s nutností se zkáznit, vydržet chvíli na místě, nepoletovat, neposkakovat pořád, soustředit se na něco, dotahovat věci do konce. A to se dnes často mladým lidem vytýká. A přitom se zapomíná na to, že to jsou dovednosti, které lze získat v umělecké škole,“ zmínil.
Průprava k umění ale není jenom dril. „Například výtvarná výchova a chození do výtvarných kroužků umožní rozehrát představivost, hravost, dělat věci nanečisto, virtuálně, uplatňovat nápady, které jsou v dětství neotřelé a jen se hrnou. I to pomáhá formovat lidskou osobnost,“ popisoval psychiatr.
A do třetice, umělecká tvorba, ať už výtvarná nebo hudební, může sloužit jako terapeutický nástroj. „Koneckonců arteterapie nebo muzikoterapie se skutečně na mnoha psychiatrických a jiných odborných pracovištích pěstují pro odreagování i k tomu, aby pomohly pacientům odhalit, co je za jejich duševními problémy,“ dodal Cyril Höschl.
Celý rozhovor s psychiatrem Cyrilem Höschlem o lidském mozku a umění si poslechněte v magazínu Zdravíčko.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
