Lupénku nepodceňujte. Z kůže se zánět může rozšířit do celého těla, připomíná lékař

Lupénka neboli psoriáza je chronické kožní onemocnění, zánětlivé, ale neinfekční. „Je podmíněné imunitním zánětem, to znamená, že v pozadí je zánět bílých krvinek. Zánět se z kůže může přenést do všech orgánů těla. V tom je lupénka zákeřná, a proto je potřeba ji včas podchytit a léčit,“ zdůrazňuje.

Je lupénka dědičná?
Lupénka je minimálně z 50 procent geneticky přenosná, dědíme dispozice k ní. To, jestli onemocníme, záleží na řadě spouštěcích mechanismů. Nejčastěji se „probouzí“ mezi 20. a 30. rokem věku, dále kolem 40. roku, později méně, u malých dětí se vyskytuje výjimečně. Jsou společenství, kde se vyskytuje minimálně, a jiná, kde je lupénky podstatně víc – to je zejména v Evropě a v severní Americe. Minimálně ji zaznamenáváme u Eskymáků, Indiánů a Japonců. Roli tu hraje dědičnost, životní styl, stravování, prostředí i stres.

Jak lupénku poznáme?
Pro lupénku jsou typické kožní šupinky, pod nimiž jsou živá červená ložiska, jsou vyvýšená, plastická. Nejčastěji ji najdeme v kštici, na loktech, kolenou, v křížové oblasti, ale mohou být i drobná ložiska po celém těle, v místech zapářky, tedy v podpaží, v podkolení, v tříslech, mezi hýžděmi a podobně. Může jít i o nehtové postižení.

Hrozí nákaza lupénkou?
Ne. Jak bylo řečeno, onemocnění je neinfekční, předsudky jsou zbytečné. Nelze se nakazit.

Jak se lupénka projevuje uvnitř těla?
Kvůli aktivaci buněk zánětu, lymfocytů, dochází k uvolňování jakýchsi vektorů zánětlivé reakce do těla. To znamená, že zánět se rozšíří. Uchytit se může na nejrůznějších místech, mohou to být klouby, srdce, cévy, oči, nervový systém, střeva. Postupně může docházet ke změnám na těchto orgánech, a tím se snižuje délka života. Onemocnění tedy nesmíme podceňovat.

Čtěte také

Od vbočeného palce na noze může bolet celé tělo

Co je to psoriatická artritida?
Jde o zánět kloubů, který vzniká na podobném mechanismu jako kožní lupénka, ale je při něm postižena kloubní výstelka plus okolí – úpony a šlachy. Pacient si všimne bolestivosti, ztuhlosti, ranních otoků malých kloubů na rukou či nohou, typické jsou „buřtíky“ na rukou, včetně začervenání. Zánět ale může být i na velkých nosných kloubech a na páteři.  Postižení páteře trvá často řadu let, než jej lidé začnou vážně řešit. A to je problém.

Jak bychom měli postupovat, zaznamenáme-li příznaky?
Nejprve se vypravit k praktickému lékaři. Je rozdíl mezi zánětlivým onemocněním a opotřebením, za které může stáří. To praktik pozná a podle toho nás směřuje dál.

Jak vypadá léčba lupénky?
Léčba má řadu forem a měla by být systémová. Primárně promašťujeme ložiska na kůži. Dále se podávají léky, případně injekce. Pokud taková léčba nedostačuje, lze uvažovat o biologické léčbě. Ta je na vrcholu všech možností, určitě není volbou číslo jedna. Musíme při ní zvážit řadu hledisek, především vyloučit jiná onemocnění, která by biologická léčba mohla ovlivnit. Tlumí totiž zánět na kůži a na kloubech, ale mohla by ovlivnit i reakci na jiné záněty, třeba na nepoznanou tuberkulózu. A to by nebylo žádoucí.

Lze lupénku vyléčit zcela?
Lupénka má nevyzpytatelný průběh, může se objevit, může se zase ztratit. To dopředu nevíme. Léčbou můžeme odstranit nebo zlepšit příznaky. Můžeme jí člověka i zbavit, dispozice k lupénce ale zůstává. Stres, včetně fyzického, může onemocnění znovu odstartovat.

Co může pacient udělat pro to, aby se mu lupénka nerozvinula?
Aby pacient podchytil lupénku na samém počátku, je třeba věnovat příznakům pozornost a vyhledat lékařskou pomoc. Prevencí proti rozvinutí onemocnění je pak především nekouřit, nebýt obézní, nezatěžovat zbytečně játra. Obezita a kouření jsou rovněž přímo odpovědné za spuštění lupenkového zánětu. Další informace a rady najdou lidé na webu cistakuze.cz.