Prasklá výduť břišní aorty znamená ve většině případů smrt. Riziko hrozí hlavně starším mužům

To, že se riziko výdutě týká především starších mužů, je podle lékaře do značné míry dáno geneticky. „To, jak žijeme, dokáže proces výrazně zpomalit, nebo i urychlit. Nezajistí ale, že bychom se tomuto onemocnění vlastní vůlí zcela vzepřeli,“ říká.

„Muži jsou totiž v období mezi dvacátým a šedesátým rokem daleko více napadeni aterosklerózou než ženy, které v jejich produktivním věku chrání hormonální aktivita. Muži takto chráněni nejsou, proto mají méně pružné cévy. Navíc muži bývali historicky častěji kuřáky a mívají vyšší krevní tlak. To se musí někde projevit. A projeví se to vznikem výdutě někde v těle,“ vysvětluje.

Centrální tělní tepna má za normálních okolností průměr zhruba dva centimetry. V místě výdutě se ale obvykle rozšíří o 50 a více procent. „U mužů nad šedesát roků jde asi o čtyři procenta z nich. Záleží na kvalitě cévní stěny a na tlaku, který je uvnitř aorty. Někdo může mít desítky let výduť, která je pořád malá a nemusí zazlobit nikdy. Někomu se vytvoří během půl roku velká výduť a hrozí velkým průšvihem,“ popisuje primář Aleš Mokráček.

Nejzazším rizikem cévní výdutě je to, že praskne. „Záleží na tom, kam a v které své části. Největší riziko je v hrudníku, kde je aorta nejširší a kde je méně chráněna, v těchto případech je úmrtnost extrémní,“ uvádí lékař.

„V břišní dutině, pokud tepna praskne směrem k páteři, kde je určitá drobná fyziologická ochrana, mohou ti lidé prasknutí po určitou dobu zvládnout. Někdy tělo dokáže krvácení do jisté míry kontrolovat a pacient se dostane do nemocnice včas. Nicméně prasknutí aorty, ať k němu dojde kdekoli, člověka vždycky bezprostředně ohrožuje na životě,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Někteří lidé totálně rezignují na své zdraví, sami sobě tak snižují šanci, říká kardiolog

Pokud by aorta praskla do hrudníku nebo volné břišní dutiny, tak v podstatě není žádná šance. „Srdeční výdej je pět až šest litrů za minutu, takže kdyby krev takto volně vytékala do břicha, tak o ni člověk přijde do minuty,“ upozorňuje lékař.

A jak se prasknutí břišní aorty projeví? „Člověk často pocítí prasknutí v břiše, kam se vylévá krev, což vede k tlaku a náhlé bolesti. Rychle upadá do šoku, případně i do bezvědomí. Je to tím, že mozek není dostatečně zásobený krví a tělo přestává fungovat. Je to stav, který si žádný lékař s ničím nesplete,“ popisuje Aleš Mokráček.

První pomoc de facto neexistuje, můžeme – a musíme – pouze volat záchrannou službu. Šance na pomalejší průběh a možnou záchranu tu vždycky je. Nicméně je zřejmé, že takovým stavům je nutné předcházet. A právě k tomu směřuje zmiňovaný screening. Muži ve věku 65 až 67 let se do něj mohou zapojit skrze své praktické lékaře, kteří je ke specializovanému vyšetření odešlou. Vyšetřováni jsou ale běžně i všichni ostatní pacienti s nemocemi kardiovaskulárního systému.

Celý rozhovor o rizicích spojených s břišní aortou s Alešem Mokráčkem, primářem primář oddělení kardiochirurgie a cévní chirurgie Nemocnice České Budějovice, si poslechněte v magazínu Zdravíčko.