Zhoršené vidění za šera může mít různé příčiny. Skutečná šeroslepost je velmi vzácná, říká lékař
Zhoršuje se vám za šera vidění? Trvá vám dlouho, než zaostříte za tmy? A už vás napadlo, že jste možná šeroslepí? Tak můžete být v klidu. Jak vysvětluje oční lékař Vladimír Chodura, primář a manažer Oční kliniky Lexum v Českých Budějovicích, skutečná šeroslepost je velmi vzácná a to, co pociťujete, je zcela normální reakce oka na změněné optické podmínky.
Za světla se naše zorničky zužují a ostrost obrazu hlídají především čípky na sítnici. Za tmy se naopak zornice rozšíří, aby do oka vpustily maximum vjemů, a vlády se ujmou tyčinky. Ty odpovídají za vidění potmě, zobrazují kontrasty a umožňují periferní vidění. Adaptovat oko na tmu může trvat až desítky minut. Na světlo si oko zvyká jen v řádech sekund.
V čase mezi dnem a nocí je ale všeho jen tak napůl. Jak světla, tak činnosti našich zorniček, tyčinek a čípků. A proto míváme pocit, že vidíme nejhůř. Může to mít ale i jiné příčiny. A od nich se podle lékaře Vladimíra Chodury odvíjejí možnosti řešení.
„Šeroslepost v pravém slova smyslu je vzácné genetické onemocnění sítnice a bohužel medicína ještě nezná účinnou léčbu. Zcela jistě se na výzkumu pracuje, ale zatím nemáme co nabídnout. S touto vadou se lidé rodí a jejich večerní činnosti jsou skutečně velmi omezené. V tomto případě je slovo šeroslepost výstižné, oni jsou za šera téměř slepí,“ říká.
Jelikož se jedná o vrozenou dědičnou vadu, děti s ní už přicházejí na svět. „Malé dítě neví, jak má vidět za šera, ale jeho rodiče si začnou všímat toho, že naráží do předmětů, protože je nevidí. Takže to je rychle přivede k lékaři,“ popisuje Vladimír Chodura.
Jestliže nelze vyřešit příčinu, existuje pro šeroslepé alespoň řešení následku? Třeba nějaké brýle na noční vidění? „Ne, bohužel nic takového při retinitis pigmentosa nepomůže. Nedá se ani striktně odlišit dokonalé vidění za dne a tragické vidění za šera. Ani za denního světla totiž jejich vidění není dokonalé. Ale je rozhodně o dost lepší než za šera a tmy. Je to opravdu velmi vážná oční vada, která lidi hendikepuje,“ odpovídá oftalmolog.
Čtěte také
Jiným důvodem slabého vidění za šera může být podhodnocená korekce krátkozrakosti. Jestliže má člověk za plného světla například mínus tři dioptrie, za šera a tmy to může být až o tři čtvrtě dioptrie víc. A jestliže navíc nosí brýle s nižším počtem dioptrií, než potřebuje, pocit velmi špatného vidění za šera je oprávněný.
„To se dá velmi snadno vyřešit navýšením počtu dioptrií v brýlích na plnou hodnotu, případně refrakčními brýlemi s polarizačními, antireflexními skly, žlutými filtry a podobně. Neříkám, že to funguje vždycky, ale často velmi dobře. Optiky to znají a dokáží poradit,“ doporučuje Vladimír Chodura.
Dalším důvodem zdánlivé šerosleposti může být šedý zákal. „To je ztráta čirosti čočky, respektive její zakalení. Pokud se zjistí, dá se velmi elegantně odstranit operací, která je ambulantní, nebolestivá a poměrně krátká. Čočka se vymění, původní zkalená se z oka opatrně odstraní a vloží se místo ní nitrooční čočka umělá, která v oku zůstane už napořád. Tím se vyřeší i zhoršené vidění za šera, které mohlo být zákalem způsobené,“ vysvětluje lékař.
Celý rozhovor s očním lékařem Vladimírem Chodurou o šerosleposti si poslechněte v magazínu Zdravíčko.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
