Očkování proti covidu. Odpovědi na otázky, které zajímají každého

29. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vývoj vakcíny proti covidu-19, ilustrační foto

Pořad Zdravíčko na téma Očkování proti covidu vzbudilo velký ohlas. Telefony jsme s Davidem Randákem, vedoucím lékařem píseckého OČKA, nestíhali brát. Zde jsou odpovědi na otázky, které si možná kladete i Vy:

Kolik je teď vlastně proti covidu vakcín?

Je jich celá řada, v České republice jsou aktuálně dostupné tři: Comirnaty od Pfizer-BioNTech, COVID-19 Vaccine od firmy Moderna a COVID-19 Vaccine od společnosti AstraZeneca.

Dále prošly schvalováním EMA (Europe Mediciny Agenture) vakcíny firem Johnson & Johnson (vakcína nese název Janssen), CureVac (CvNCoV), Novavax (NVX-CoV2373), ruský Sputnik V je ve schvalovacím řízení.

Proč je důležitá mezinárodní certifikace?

Je to záruka kvality zboží a hygieny výroby. Jdeme-li do restaurace, také očekáváme, že bude provoz pod hygienickou kontrolou a že bude zaručena a prověřena kvalita využívaných potravin. Tohle je podobné, lékařská agentura EMA je tu jako nejvyšší evropská autorita pro lidi: aby je ochránila před případnými nežádoucími účinky a zavádějícími informacemi od výrobců.

Jaký je ve vakcínách rozdíl?

Rozdíl je v principu, jak se do těla dostane to, co má nastartovat imunitní systém:

Nejšířeji používané jsou u nás moderní mRNA vakcíny. Ty nesou informaci, jak sestavit nějaký produkt. Představte si, že jste si koupili nábytek, který si musíte teprve smontovat. Od výrobce dostaneme návod, imbusáky, všechno. V tomto případě se do ramene aplikuje vakcína. Tu chytí svalové buňky a podle návodu sestaví tzv. spike protein – což je hlavní faktor virulence, to znamená určuje, jak nebezpčený je virus a čím se přichytává na naše buňky. Simuluje nám koronavirus. Tělo když to uvidí, tak si řekne, ha, to tady nemá co dělat, a začne proti tomu vyrábět protilátky.

Po 21-28 dnech (podle druhu vakcíny) je podána druhá dávka, která zopakuje tento proces, nicméně reakce organismu už je rychlejší, protože už ví, jak na to. A pak po dalších 14 dnech se předpokládá, že už je imunita kompletní. Až se naše tělo přes sliznice setká se skutečnou nákazou, bude vědět: á, tebe já znám, na tebe jsem připravený! A okamžitě koronavirus odstraní.

Do této skupiny vakcín patří například Pfiser a Moderna.

Vektorové vakcíny: AstraZeneca, Sputnik a Janssen - využívají vektor, tj. nosič, který vyrábí bílkovinu za nás. V tomto případě nemusíme používat naše svalové buňky na to, aby si bílkovinu vyrobily. Nic nemontujeme. My už si rovnou vyrábíme protilátky. Do těchto vakcín se vkládají lidské nebo opičí adenoviry. Jsou vzácné, abychom proti nim už neměli imunitu a nezabili je dřív, než vakcína odvede svou práci. Jsou naprosto bezpečné, adenoviry samy o sobě žádnou nemoc nezpůsobují, jsou zbavené schopnosti množit se, je to jenom nosič, otrok, který na zádech táhne batoch se spike proteiny a cestou je trousí tak, aby se s nimi naše tělo postupně potkávalo a naučilo se proti nim bojovat.

Bílkovinné vakcíny zatím nejsou v Evropské unii příliš používané. Fungují tak, že do těla je vložen fragment spike proteinu coby adjuvans. To znamená jako něco, co znásobuje účinek. A přímo proti tomutou adjuvans si my vyrábíme protilátky. Čili není tu žádný zprostředkovatel, žádná třetí strana.

Obsahuje některá z vakcín koronavirus a může nás jím nakazit?

Ne, v žádném případě. Žádná z vakcín neobsahuje koronavirus, nemůže nás nakazit ani nákazu způsobit.

Jak je možné, že někteří lidé bezprostředně po očkování onemocní?

Stane se to v případě, že se očkování časově sešlo se skutečnou nákazou. Na 99% byl ten člověk už nakažený ve chvíli, kdy do očkovacího centra přišel. Jen neměl žádné příznaky. Nebo se mohl nakazit i v očkovacím centru – přece jen je to místo, kde se scházejí lidé, proto apelujeme na návštěvníky, aby i tam dodržovali rozestupy a další hygienická opatření.

Jestliže se člověk nechal naočkovat ve chvíli, kdy už měl v těle skutečnou nákazu, zhorší se pak průběh onemocnění?

Neměl by, onemocnění se spíš rychleji projeví. Pacient díky vakcíně začne vyrábět protilátky dřív, než by tělo reagovalo za normálních okolostí. Rychlejší reakce je výhodnější, může vést k lehčímu průběhu onemocnění.

Jaké jsou nežádoucí reakce na očkování?

Nejčastějším nežádoucím účinkem je bolestivost místa vpichu – to je naprosto běžná věc, nad kterou není potřeba se pozastavovat. Známe to z očkování proti tetanu nebo tyfu, ruka může bolet a být skoro nepoužitelná i týden. Dále se může objevit bolest i dalších svalů, zvětšené uzliny, teplota až horečka – to všechno jsou projevy startující imunity. Tělo reaguje na vakcínu.

Je dobře mít reakci, znamená to, že vakcína funguje?

Ano. Nepřeju nikomu potíže, ale jsou potvrzením toho, že probíhá imunitní reakce. A to je žádoucí. Vysoké horečky už doporučuju řešit příslušnými léky.

Co když je reakce na očkování bouřlivá?

I tak stojí určitě za to ji podstoupit. Sám jsem měl po očkování dva dny horečky, průjem a zvracení, spal jsem na záchodě. Přesto: kdybych si měl vybrat, tak jdu stoprocentně znovu. Protože příběhy, které kolem sebe v nemocnici vidím, jsou velmi smutné a i mé ročníky, mladí lidé kolem roku narození 1990, jsou na jednotkách intenzivní péče s velmi těžkým průběhem. Je lepší, když je vám pár dní mizerně, než přijít o zbytek života!

Jaký časový odstup od onemocnění by měl člověk dodržet, než se nechá očkovat?

Všeobecně doporučený je odstup tří měsíců. Kdybyste je propásli, vaše vlastní protilátky v krvi by už nemusely být dostatečné, a tak se vám zvyšuje riziko nákazy. Jestliže půjdete dřív, je tu zase teoretické riziko vážnější alergické reakce, my jsme ale ještě nic takového neviděli. Platí, že riziko očkování musí být nižší, než benefity z něho plynoucí.

Jaká je účinnost vakcín?

Pfizer-BioNTech vede s deklarovanými 95 procenty po druhé dávce a s odstupem čtrnácti dní. V závěsu se drží Moderna s 90% po druhé dávce. Třetí je AstraZeneca s 66-67% po první dávce a 76% po druhé dávce. Což je pořád velmi vysoká účinnost, vyšší než valná většina běžných necovidových vakcín. Po AstraZenece by navíc průběh případného onemocnění měl být lehčí.

Po prodělané nemoci imunita trvá tři měsíce, jak dlouho budeme ochráněni po očkování?

To je trochu věštění z křišťálové koule, protože tak dlouhá zkušenost tu dosud není, výrobci ale uvádějí 1-2 roky. Studie dál běží, zkoumají se hladiny protilátek u lidí, kteří očkování absolvovali, u AstraZenecy se na základě takových poznatků např. posunula druhá dávka až na 3 měsíce, protože je to výhodnější, vakcína je potom trvalejší.

Za jakých okolností na očkování raději nejít?

Kontraindikací je zánět v akutní fázi anebo akutní horečnaté onemocnění. Očkování by mělo být odloženo. Tělo má dost vlastní práce na to, aby se ještě zaobíralo tím, že bylo očkováno a musí si vyrábět protilátky. Jestliže jde o chronický zánět, který neovlivňuje celkovou imunitu člověka, pak se k očkování jít může. Posoudí to praktický lékař.

Jak se mají k očkování postavit onkologičtí pacienti?

Jako lékaři se shodujeme na tom, že onkologický pacient by měl být proti covidu naočkován, protože jeho imunitní systém není v ideálním stavu bojovat s koronavirem, ta berlička v podobě očkování je namístě. Takový pacient je indikován, doporučí ho jeho onkolog a právě nastává čas pro registraci lidí z kateorie klinicky nemocných.

Jak je to s kardiaky a dalšími chronicky nemocnými lidmi, kteří berou celou řadu léků? Mají se nechat očkovat? A nebudou léky s vakcínou válčit?

Také v tomto případě by se lidé měli nechat přednostně očkovat. Nesnášenlivosti léků a vakcíny se nemusejí bát.  Aktuálně se bude otevírat kategorie 65-70 let plus právě chroničtí pacienti. Osoby, které se starají o chronicky nemocné, by měly následovat.

autor: Eva Kadlčáková | zdroj:
Spustit audio

Související