Cévní komplikace po covidu jsou mnohem pravděpodobnější než po očkování, říká lékař

12. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy bolest nohou, trombóza, křečové žíly

Covid-19 způsobuje masivní nárůst trombotických příhod. V pořadu Zdravíčko to potvrdil specialista Cévního centra Lékařského domu Géčko v Českých Budějovicích Tomáš Hauer.

Důvodem je podle jeho slov takzvaná cytokinová bouře, tedy stav, kdy tělu vlastní látky, jež za normálních okolností podporují imunitní reakci organismu, způsobí tak mohutný zánět, že aktivují tvorbu krevních sraženin. A to v takovém rozsahu, v takových místech a u takových pacientů, kde to vůbec není obvyklé.

„Určitá skupina pacientů má krevní sraženiny ve chvíli, kdy těžce stonají s covidem v nemocnici. Jsou ale i lidé, kteří prodělali jen lehký průběh onemocnění a i s odstupem několika týdnů po zdánlivém vyléčení dostanou nenadálou ránu osudu v podobě embolie,“ říká lékař Tomáš Hauer.

Dokládá to svou zkušeností. „Kromě cévní praxe pracuji i na záchrance a několik takových náhlých příhod, které se vyskytly i u mladých lidí a které neskončily dobře, jsem vezl,“ vypráví.

Co se může stát

Trombóza je krevní sraženina, která v místě svého vzniku ucpe cévu. Nejčastěji je to v žilách nohou – pak mluvíme o takzvané hluboké žilní trombóze dolních končetin. Protože odtud krev odtéká nahoru k srdci, může být trombus (lidově řečeno „pucek“) odtržen proudem krve a unášen přes žíly pánve a dolní dutou žílu až do pravé srdeční síně a komory.

„Odtud je sraženina vmetena do plicní tepny, kde se zasekne a způsobí překážku, jako když ucpete stavidlo u rybníka a voda nemůže odtékat. Je-li sraženina velká, srdce se zastaví. Nastává náhlá srdeční smrt,“ připomíná Tomáš Hauer.

Čtěte také

Častěji jde ale podle něj „jen“ o kolapsový stav nebo projevy ve formě dušnosti. „Člověk nemocný covidem může už dušný být v souvislosti s onemocněním, pak je ale dušnost náhle zhoršena embólií. Embólie je stav, kdy je krevní sraženina vmetena do místa, které ucpe, a ohrozí nás na životě,“ vysvětluje.

Další možnou covidovou nebo postcovidovou komplikací je velice nebezpečná tepenná trombóza – to je situace, kdy trombus ucpe tepnu, nikoli žílu. Tlak tepenné krve směrem od srdce zatlačí sraženinu hluboko do příslušného místa v těle, nejčastěji opět do jedné dolní končetiny. Trombus odtud nemůže, brání prokrvování nohy a hrozí odúmrtí končetiny z nedokrvení. Je to otázka desítek hodin, maximálně jednotek dnů.

Čeho si všímat

U žilní trombózy pozorujeme jednostranný otok (nejčastěji jedné nohy), bolest (nejčastěji v lýtku), zarudnutí až zfialovění příslušného místa nebo končetiny.

„Jestliže se léčíte s covidem nebo jste těsně po něm a zpozorujete na sobě tyto příznaky, neváhejte a spěchejte do cévního centra nebo do nemocnice na ultrazvuk žil. Vyšetření neodkládejte. Nikdy nevíte, kdy se neléčená sraženina odtrhne a způsobí vám embólii,“ varuje cévní specialista.

Tepenná trombóza se projevuje jinak. Končetina zbledne, zchladne a začne intenzivně bolet v klidu anebo po několika málo krocích. „Je to způsobeno tím, že noha nemá přísun krve a svaly nemohou fungovat,“ vysvětluje Tomáš Hauer. Ani tady se nevyplatí váhat s návštěvou specializovaného lékaře. Jedná-li se skutečně o tepennou trombózu, hrozí reálné riziko ztráty končetiny.

Co se s tím dá dělat

Tomáš Hauer upozorňuje, že trombózu je nutné potvrdit ultrazvukem. „Žádné klinické vyšetření pouhým pohledem a pohmatem nemůže stačit. Musíte podstoupit sono žil. Jestliže tedy máte správně diagnostikovanou žilní trombózu, pak je namístě okamžité nasazení účinné krevředící léčby. Ta má za cíl zabránit dalšímu růstu krevní sraženiny, stabilizovat ji tak, aby se neodtrhla a nevytvořila plicní embólii, a postupně ji rozpustit. Moderní léky jsou už komfortní a sraženinu v čase spolehlivě rozpustí,“ popisuje.

Ultrazvukové vyšetření (ilustrační foto)

„Máte-li už embólii,“ pokračuje cévní chirurg, „záleží na tom, jak těžký je to stav. V zásadě užíváme stejné léky jako u rozpouštění trombů, jelikož jde vlastně o stejné onemocnění, ale v jiném místě. Těžší případy monitorujeme několik dní na nemocničním lůžku, je potřeba sledovat ohroženou funkci plic a srdce. Je to intenzivní léčba, po několika dnech akutní péče jsou lidé propuštěni domů a zůstávají po určitou dobu na těch samých moderních krevředících preparátech.“

Také tepenná trombóza má řešení, i tady se ale musí jednat rychle. Poté, co ji ultrazvukové vyšetření potvrdí, odstraní lékaři sraženinu klasickým chirurgickým řezem, anebo endovaskulárně, katetrizací.

Sraženiny po očkování

Byť je podle Tomáše Hauera očkování proti covidu a hrozba embólií delikátním tématem, jeho doporučení je jednoznačné. „Jsme v situaci, kdy tady máme onemocnění, proti kterému zatím nemáme účinnější obranu, než je prevence formou očkování. A to onemocnění je opravdu děsně protrombotické – tedy způsobuje obrovské počty žilních trombóz a embólií i tepenných trombóz,“ varuje.

„A proti tomu tady máme očkování, u kterého je nepatrné riziko vzniku žilní trombózy, ale ty případy jsou extrémně vzácné. Jsou třeba daleko vzácnější než trombózy u žen, které berou hormonální antikoncepci – u té je pravděpodobnost ucpání žilního systému padesátkrát vyšší! U onemocnění covidem je trombóza dokonce tisícinásobně pravděpodobnější,“ připomíná.

„Navíc po očkování jsem viděl jen nezávažné malé události, neviděl jsem žádnou embólii, je to komplikace, kterou zvládneme při domácí léčbě. A jde v rámci kraje o jednotky případů, zatímco v jižních Čechách už jsou naočkovány statisíce lidí,“ doplňuje Tomáš Hauer.

„Takže, bojíte se trombóz? Bojte se covidu! A nechte se naočkovat. Dáte-li si na misky vah trombózy po očkování a po covidu, tak to rameno, kde leží covidová trombóza, vám utrhne váhu!"

Jak se trombóze vyhnout

Podle cévního specialisty platí obecná doporučení. „Hodně se hýbat, hodně chodit, hodně pít nealkoholické tekutiny, používat lýtkové kompresivní podkolenky. Léková prevence formou aspirinu o gramáži 100 až 500 miligramů denně je sice pro domácí léčbu covidu oficiálně doporučená, ale není to podložené studiemi a i taková dávka zvyšuje riziko krvácení, byl bych jako cévní lékař opatrný,“ radí.

Shrnutí aneb Příznaky a první pomoc

Covidové trombotické komplikace jsou časté. Mohou se vyskytnout u lidí, kteří jsou hospitalizováni s covidem, ale i u těch, kteří se léčí s lehkým průběhem doma. Hodně typicky i v období čtyř až šesti týdnů po ukončení izolace.

Prvním projevem covidové žilní trombózy je otok. Jednostranný otok končetiny s bolestí v lýtku, noha může být zarudlá až zfialovělá. První pomocí je cévní ultrazvuk a co nejrychlejší nasazení léků na ředění krve.

Plicní embólie se projevuje – pokud není fatální už ve svém počátku – kolapsovým stavem a dušností. Nemusí být obojí, ale dušnost se vyskytuje téměř vždy.

Máte-li covid nebo jste po covidu a jste trochu dušní, přičemž dušnost neustupuje, je třeba se spolu s lékařem zamyslet nad tím, jestli tam není prodělaná embólie a omezený průtok do plic.

Jestliže se dušnost zhorší, je zde opět pravděpodobnost plicní embólie a je potřeba vyhledat ošetření na cévním pracovišti nebo v nemocnici, embólii vyloučit, nebo léčit léky na ředění krve. To se týká zvlášť mladších lidí, kteří „ne a ne se z toho zadýchávání dostat.“

Tepenná sraženina se projevuje zblednutím a chladem končetiny, je spojena s klidovou bolestí nebo s intenzivní bolestí po pár krocích chůze. Opět platí bezodkladně navštívit cévní pracoviště, aby chirurgicky nebo endovaskulárně, tedy katetrem, došlo k odstranění trombu, který blokuje tepnu. Jinak jsou pacienti ohroženi ztrátou příslušné končetiny.

autor: Eva Kadlčáková | zdroj:
Spustit audio

Související