Při odběrech dárcům berou 450 mililitrů krve. V těle se obnoví do měsíce
Češi jsou štědrými dárci krve a o Jihočeších to platí dvojnásob. Potvrzuje to primář transfúzního oddělení českobudějovické nemocnice Petr Biedermann. Podle jeho slov je náš kraj dlouhodobě soběstačný, co se týče zásob krve, a mnohdy ještě pomáhá ostatním regionům.
Dárcem se může stát kdokoli ve věku od 18 do 60 let, výjimečně až do 65 let. „Měl by to být člověk, který netrpí chronickými chorobami, neužívá například léky na srdce, nežije nezřízeným životem. Pak většinou odběru krve nic nebrání,“ říká primář.
Den před odběrem by dárce už neměl vykonávat těžší fyzické aktivity a 12 hodin před příchodem do nemocnice nesmí jíst tučné jídlo. Naopak není nutné jít k odběru na lačno. „V tom někteří dárci chybují. Vůbec není na škodu nějaká lehká snídaně a dostatek tekutin,“ doporučuje Petr Biedermann.
Samotný odběr trvá asi deset minut, ale na transfúzním oddělení stráví dárce více času. Nejprve musí vyplnit dotazník, seznámit se s podmínkami a absolvovat lékařské vyšetření. Po odběru pak ještě přechází do místnosti s občerstvením, kde by měl zůstat zhruba půl hodiny a sledovat, zda se cítí dobře.
Nevolnost nebo jiné potíže se podle Petra Biedermann objevují pouze asi u tří procent dárců. „Nejčastěji u nás kolabují štíhlé prvodárkyně a potom kupodivu mladí muži, které poleká pohled na jehlu. Naopak dobře odběry snášejí starší zkušení dárci, u nich je pravděpodobnost kolapsu minimální,“ říká primář.
Zdůrazňuje, že hlavní je po odběru krve nikam nespěchat. „Doporučujeme, aby se dárce pomalu zvedl, šel do místnosti s občerstvením, tam se napil, případně něco snědl a sám sebe asi půl hodiny pozoroval, jak se cítí. Potom může odejít, ale ještě minimálně dvě hodiny by neměl dělat nic náročného a například profesionální řidiči už by ten den už neměli jít do práce,“ připomíná Petr Biederman.
Od dárců se průměrně odebírá 450 mililitrů krve, což je asi deset procent celého objemu. „Je to ztráta, kterou zdravý člověk dobře zvládne. Krevní plazma a destičky se v těle obnoví do 48 hodin, krvinky zhruba do měsíce. Nejkratší doba, po které může dárce přijít k odběru znovu je deset týdnů,“ vysvětluje primář.
Muži mohou krev darovat maximálně čtyřikrát ročně, ženy třikrát. Většina lidí ale tohoto limitu nedosáhne. „V nemocnici se řídíme tím, kolik krve skutečně aktuálně potřebujeme a podle toho si zveme dárce. Neděláme zbytečné odběry navíc,“ říká primář.
Také darování krve se s pokrokem medicíny změnilo. Zatímco v minulosti se krev pouze ve stejné podobě podala pacientovi, dnes se ji lékaři zpracovávají na červené krvinky, plazmu a destičky a z toho poté vyrábí transfúzní přípravky.
Maximální trvanlivost odebraných krvinek je 42 dnů. Plazmu je možné skladovat až 36 měsíců, zatímco destičky jen 5 dnů.
Krev od dárců se využívá nejčastěji pro oběti dopravních nehod a další pacienty s mnohačetnými zraněními. Hodně krve je ale také potřeba při velkých kardiologických a ortopedických operacích nebo pro pacienty, kteří bojují se zhoubným onemocněním.
Transfúzní oddělení českobudějovické nemocnice v současné době registruje asi 10 tisíc dárců a spolehlivě tak kryje potřeby celého zařízení. Situace se ale může rychle měnit. „Je třeba každý den sledovat stav zásob a podle toho reagovat. Situace se může třeba dramaticky změnit po víkendu, kdy došlo k nějaké těžké havárii a bylo potřeba hodně krve,“ uzavírá Petr Biedermann.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
