Záchrana pro ty, kdo často trpí migrénou. Nová biologická léčba zabrání záchvatům bolesti

Začne obvykle bolestí hlavy v jednom spánku. Pulzující bolest se stupňuje, provází ji přecitlivělost na světlo, zvuk i pachy, nevolnost, která nezřídka vyvrcholí zvracením. Celková „nepoužitelnost“ trvá několik hodin až dnů. A u někoho se tento cyklus opakuje i mnohokrát do měsíce.

Právě pro migreniky, kteří trpí záchvaty bolesti alespoň čtyřikrát měsíčně, je tu nová preventivní léčba. Jejím úkolem je zabránit vzniku záchvatů.

„Nová léčba je založena na tom, že všichni máme v těle určitý neuropeptid, má zkratku CDRP a je to chemicky jednoduchá bílkovina, která nám koluje nám v krvi, vyskytuje se různě v organismu,  i v našem mozku. Lidem, kteří nemají migrénu, je jedno, kde je a jak se tam chová. Bylo ale zjištěno, že právě migrenici jsou na tento peptid mimořádně citliví. Z toho vzešla úvaha, zda by nebylo možné nějakým způsobem CDRP zablokovat,“ vysvětluje emeritní primářka neurologického oddělení nemocnice v Českých Budějovicích Drahoslava Tišlerová.

Novinkou jsou i centra pro bolesti hlavy

Tak se zrodila nová účinná látka, která může lidem s těžkými migrénami změnit život – anti CDRP blokátor. Drahoslava Tišlerová uvádí, že jde o takzvanou monoklonární protilátku. „Těch existuje celá řada, využívají se cíleně pro různá onemocnění a je to vlastně to, co známe pod pojmem biologická léčba. V tomto případě je protilátka vytvořena přímo proti neuropeptidu,“ říká.

Tato léčba je ovšem poměrně drahá, proto se neaplikuje běžně, ale podávají ji takzvaná centra pro bolesti hlavy. „Ten, kdo má migrénu, by měl být sledován u někoho z ambulantních neurologů. A ten bude vědět, kde je nejbližší centrum,“ podotýká Drahoslava Tišlerová.

Center pro bolesti hlavy funguje v republice třicet a vznikala těsně před pandemií, což celou problematiku přehlušilo. „Jedno takové centrum je od loňského jara i v českobudějovické nemocnici, kde jsme připraveni migrenikům pomoci. Pomoc lze získat i na stránkách linkaomigrene.cz, kde pacient sdělí své potíže a zdravotní sestra ho nasměruje dál,“ doplňuje lékařka.

Čtěte také

Po covidu mohou mít senioři potíže s pohybem, ale i pamětí. Popisují to pojmem mozková mlha

Zmíněná pandemie způsobila nárůst počtu bolestí hlavy jako takových. „Jednak jsou to bolesti přímo související s onemocněním. Příčinou je celková infekce. Přidružená únava sama vede pacienta k tomu, aby odpočíval, ležel, nenamáhal oči. To by mělo vést k tomu, že bolesti postupně odezní. Může to ale trvat i několik měsíců,“ líčí časté zkušenosti z ordinace lékařka.

Dále s pandemií souvisejí bolesti, které vznikly se změnou životního stylu v lockdownu. Lidé často pracovali z domova, seděli na jiné židli, jinak namáhali krční páteř, trávili víc času u monitoru. Modré světlo – a pro migreniky světlo jako takové – může být spouštěčem bolestí hlavy. Kromě toho měli lidé méně pohybu, méně času trávili na čerstvém vzduchu, zažívali stres s domácí výukou dětí.

„A byl to i stres související se strachem, protože řada lidí se covidu obávala, i když to třeba nepřiznali. A pak tu jsou lidé, kteří o někoho přišli, takže ten stres byl enormní. Narostl i počet depresí. Napětí, deprese, problémové zatížení páteře… To všechno má vliv na tenzní i sekundární bolesti hlavy. A důsledky pandemie budou doznívat ještě dlouho,“ uzavírá neuroložka.