Lékař léčí jen polovinu své pracovní doby, v druhé „papíruje“. Pomoci by mohla umělá inteligence
Co trápí a zabíjí pacienty, to je téma, které pořad Zdravíčko rozebírá často. Málokdy ale poukazuje na to, co ubíjí lékaře. Tuto otázku tedy dostal Přemysl Hájek, českobudějovický internista a kardiolog, jedna z hlavních postav projektu Umělá inteligence ve službách zdravotníků.
„Děkuji, že ta otázka zazněla, často ji nedostáváme. Samozřejmě všichni vnímáme, že narůstá nemocnost, je čím dál tím víc pacientů, kteří navštěvují pohotovosti, urgentní příjem. Ta jedna věc. Trápí nás ale také relativní personální nedostatek ve zdravotnictví a samozřejmě všudypřítomná a ubíjející administrativa,“ odpovídá Přemysl Hájek.
Administrativě musí zdravotníci věnovat velkou část své pracovní doby. „Udělali jsme si takový bleskový průzkum a z něj nám vyšlo, že pouze polovinu pracovní doby se vysloveně věnujeme pacientům, případně tomu, na co jsme studovaní. Zbytek té pracovní doby zaberou administrativní úkony. Některé jsou nezbytné, některé nikdo jiný dělat nemůže, ale v řadě z nich jsme zastupitelní,“ říká lékař.
Výsledek průzkumu ho nepřekvapil. „Tušili jsme, že se to bude blížit takovému číslu. A není to jenom ten náš malý průzkum. Data, která k této problematice přicházejí i ze světa, jsou velmi podobná, téměř shodná,“ podotýká.
„Já bych nerad, aby to vyznělo, že administrativa k práci lékaře nepatří. Dokumentace je samozřejmě pořád základem, klíčem, je to něco, o co se můžeme a musíme opírat, ale je i celá řada úkonů, které považuji za zbytné,“ dodává.
Čtěte také
Největší problém vidí Přemysl Hájek v tom, že lékaři častokrát přepisují něco, co už napsal a zformuloval někdo před nimi, k čemu už se někdo vyjádřil. „Typickým příkladem je pacient, který k nám přijde na doporučení praktického lékaře. Má nějaký záznam, třeba seznam léků, které užívá. No, a naším úkolem je sednout si, otočit se k tomu pacientovi zády a začít přepisovat. A takový princip prostupuje celou hospitalizací,“ popisuje.
Právě s takovými úkony by přitom podle něj mohla pomoci umělá inteligence ve službách zdravotníků. „Dneska už je spousta řešení, která jsou použitelná a třeba i aplikovaná v soukromém sektoru, v bankovnictví a různých dalších službách. Zdravotnictví se k tomu pořád stavělo odmítavě, ale měli bychom se zabývat využitím umělé inteligence ve smyslu tvorby nějakých textů, textových souhrnů, případně doporučování postupů a podobně,“ myslí si.
Co všechno kromě tvorby lékařské zprávy tedy může umělá inteligence ve zdravotnictví dělat? K čemu ji lékaři naopak pustit nehodlají? Celý rozhovor s Přemyslem Hájkem si poslechněte v magazínu Zdravíčko.
Související
-
Pacienty v Kaplici vyšetřují lékaři na dálku. Umožňuje to telemedicína se speciálními přístroji
Je to podobné běžnému vyšetření. Lékař nahlédne do krku, poslechne si plíce, změří EKG. Při tom ale sedí třeba 200 kilometrů od pacienta. V Kaplici spustili telemedicínu.
-
O léčbě pacientů pomůže rozhodovat umělá inteligence. Novinku vyvinuli vědci a lékaři s informatiky
Nová technologie dokáže podrobně analyzovat data ze vzorků moči a krve pacientů. Tyto informace pak umožní lékařům rychleji zdravotní problém odhalit i léčit.
-
Máte aplikaci Záchranka? A bojíte se ji použít? Dovolat se omylem prakticky nejde, říká záchranářka
Hlavně, ať to omylem nezmáčknu – to je jedna z nejčastějších obav uživatelů mobilní aplikace Záchranka. Chytré tlačítko dokáže rychle přivolat pomoc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.