Mladý jihočeský biolog se nadchl pro bahňáky. S nimi se dostal až na obálku časopisu Science
„Vlastně už na gymnáziu jsem byl zapálen do bahňáků. V roce 2007, to jsem měl ještě dva roky do maturity, jsme obnovili činnost skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků,“ vzpomíná na počátky své vědecké kariéry mladý biolog Vojtěch Kubelka.
V té době student českobudějovického gymnázia J. V. Jirsíka navštívil v severních Čechách kurz České společnosti ornitologické, kde mu učarovala přednáška odborníka na bahňáky, Pavla Žďárka. A bylo rozhodnuto.
„Bahňáci jsou zajímaví mimo jiné tím, že dokáží obývat celou škálu prostředí, od pralesů po velehory, od pouští po arktickou tundru,“ vysvětluje Vojtěch Kubelka a zmiňuje, že se s nimi setkáme i na jihu Čech. Mezi bahňáky totiž patří také známá čejka chocholatá nebo kulík říční.
Čtěte také
Zároveň ale bahňáků ubývá v souvislosti se změnou klimatu. Vojtěch Kubelka spolu s dalšími vědci srovnal data ze 149 lokalit, rozmístěných po celém světě, a zjistil, že v posledních desetiletích jsou ve zvýšené míře ničena hnízda bahňáků různými predátory. A nejvíce tam, kde dochází k výrazným klimatickým změnám.
Unikátní studie se dostala až na obálku prestižního časopisu Science. „Zprávu o tom, že v časopise otisknou naši studii, jsem dostal týden před obhajobou své doktorské práce, tak to dopadlo výborně,“ usmívá se mladý vědec, který v těchto dnech pokračuje ve výzkumu bahňáků na univerzitě v Debrecínu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
