Vědci objevili v pohoří Kavkaz patnáct nových druhů jepic, odhalili i jejich původ
Přes deset let trval výzkum jepic v pohoří Kavkaz. Členy mezinárodního týmu byli i entomologové z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Pomocí analýzy DNA prokázali, že vznik tohoto hmyzu se datuje do třetihor, kdy byl Kavkaz ještě ostrovem.
„Tady máme nový druh jepice. Pochází ze severního Íránu z pohoří Alborz, jde o skupinu, která se vyskytuje ve vysokohorských potocích a řekách. Obývá poměrně extrémní stanoviště, jako jsou ledovcové potoky,“ ukazuje v laboratoři jeden z patnácti nově objevených druhů jepic entomolog Ľuboš Hrivniak.
Těmto podmínkám je uzpůsobený i organismus hmyzu. „Žaberní aparát je přizpůsoben životu v silném proudu. Žábry vytváří takový přísavný disk, kterým se jepice uchytí na substrát, a silný proud je neunáší,“ popisuje entomolog.
Pohoří Kavkaz je unikátní tím, že se nachází v blízkosti dvou moří, Kaspického a Černého. Patří také k neprobádaným oblastem. „Je to unikátní oblast s takzvaným vysokým endemismem. To znamená, že se tam vyskytuje mnoho druhů rostlin a živočichů, kteří už nežijí nikde jinde na světě,“ připomíná Ľuboš Hrivniak.
Přestože vědci vědí, jaké druhy na Kavkazu v současnosti žijí, o jejich původu mají málo informací. „Právě to je jedna z otázek, které jsme se snažili objasnit naším výzkumem,“ potvrzuje Ľuboš Hrivniak.
Čtěte také
K objasnění původu podle entomologa Pavla Sroky pomohla DNA objevených jepic. „Stáří linií těch našich skupin jepic spadá zhruba do konce třetihor, kdy došlo k vzniku řady nových druhů. Souviselo to se vznikem Kavkazského pohoří jako takového,“ uvádí.
Nejvíce druhů je dnes možné najít na takzvaném Velkém Kavkaze, nejvyšší části pohoří. „Podařilo se nám zjistit, že část druhů, které tam dnes nalézáme, na tom místě skutečně i vznikla, a to v době, kdy byl Velký Kavkaz ještě ostrovem v dnes už zaniklém moři. Další část druhů se tam dostala později z okolních pohoří,“ říká Pavel Sroka.
Objevem nových druhů jepic práce entomologů nekončí. „Naším dalším krokem bude propojení Kavkazu a centrální Asie, protože výsledky ukázaly, že nejbližší předek námi studované skupiny se vyskytuje právě ve střední Asii,“ nastiňuje Ľuboš Hrivniak.
Právě ve střední Asii a v dalších neprozkoumaných částech Kavkazu bude výzkum tohoto mezinárodního týmu pokračovat.
Související
-
Při konzumaci pstruhů z Argentiny a Chile se lidé můžou nakazit škulovcem širokým
Pstruzi z Jižní Ameriky jsou zdrojem tasemnice. Škulovec široký byl přitom zatím známý jen ze severní polokoule, kde parazitoval v tělech okounů, candátů nebo mníků.
-
Jihočeští vědci zkoumají tropický prales z obrovského jeřábu. Jeho stavbu ale narušila klanová válka
Biolog Vojtěch Novotný zkoumá na Papui-Nové Guineji zvířata i rostlinstvo tropického pralesa. Jejich vzájemné působení pomáhá vědcům poznávat i obrovský stavební jeřáb.
-
Odborníci zkoumají Karlův hrádek u Purkarce, vytvořili i 3D model. Na místě vznikne archeopark
Ze zříceniny gotického Karlova hrádku je archeologické naleziště a specifická venkovní učebna. Archeologové tam společně s městem Hluboká nad Vltavou vybudují archeopark.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
OVĚŘOVNA: ‚Ukrajina prohraje.‘ Internetem koluje další zavádějící sestřih rozhovoru s Petrem Pavlem
-
Slovenská univerzita má nového partnera z Číny. Ohrožení akademické nezávislosti není v zemi téma
-
Florida přijala tvrdé zákony potírající ilegální migraci. Policie dostane novou výzbroj a bonusy za razie
-
V tlačenici na nádraží v Dillí zemřelo 18 lidí. Cestující čekali na vlak směřující na náboženské svátky