V jednom smrku může zimovat až 75 tisíc lýkožroutů, prokázal experiment jihočeských vědců
Pokud oloupaná kůra ze stromů napadených kůrovcem zůstane ležet v lese, může zrychlit šíření tohoto škůdce. Prokázali to jihočeští entomologové při speciálním pokusu. Jejich zjištění by mohla pomoci lesníkům v boji proti kůrovci.
„Tady máme zařízení, do kterého umístíme dřevo nebo smrkovou kůru a nastavíme vhodné podmínky pro pokračování vývoje. Po určité době začne vyletovat hmyz, zachytává se ve sběrných nádobách a my ho můžeme vybírat,“ ukazuje entomolog Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Petr Doležal.
V listopadu vědci přivezli kůru oloupanou ze dvou stromů z Boubína na Šumavě. Pokus ukázal, že v jednom smrku může zimovat až 75 tisíc lýkožroutů. „Tady máme ještě zbytky kůry, a když se na ní podíváme, vidíme, že všichni kůrovci ji opustili,“ dodává Petr Doležal.
Vědci podle něj chtěli zjistit, co se může stát v současné době, kdy chybí síly pro kácení a asanaci napadených stromů. „Ta kůra často opadává a zůstává na lokalitě. Nás proto zajímalo, kolik brouků se v ní může nacházet a na jaře může být zdrojem napadení,“ uvádí.
Čtěte také
Tento experiment by měl významně pomoct lesníkům v boji proti kůrovci. „Jednoznačně se nám podařilo prokázat, že ta kůra může být významným zdrojem lýkožrouta, a pokud je to možné, určitě má význam ji sesbírat, spálit nebo nějak izolovat,“ připomíná Petr Doležal.
Pokračováním experimentu bude studium přirozených nepřátel kůrovce. „Kromě mnoha lýkožroutů nám z kůry vyletěla i spousta přirozených nepřátel. Ti začali vyletovat s určitým zpožděním po kůrovcích, proto jsme teď dovezli další hromadu kůry, pokusíme se izolovat kůrovce a kůru s přirozenými nepřáteli vrátit na lokalitu a využít ke snížení populace lýkožrouta,“ vysvětluje Petr Doležal.
Jestli bude tato metoda účinná, se vědci dozví hned po rojení kůrovce, tedy v červnu.
Související
-
Inspiraci pro obnovu lesa po kůrovci můžou lesníci paradoxně najít na mýtinách po černé těžbě
Na Dačicku se loni vytěžilo téměř půl milionu metru krychlových kůrovcového dřeva. Padl tím rekord posledních pěti let, kdy se region s kůrovcovou kalamitou potýká.
-
Vědci objevili poprvé na našem území unikátní lahvenku velkou, žije v Prášilském jezeře
Vědcům z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích se podařil unikátní objev. V Prášilském jezeře na Šumavě narazili na nálevníka druhu lahvenka velká.
-
Kůrovec může být i užitečný. Prokázal to projekt českých a německých vědců
Kůrovcová kalamita prospěla některým šumavským a bavorským tokům. Prokázal to tříletý přeshraniční výzkum. V bezzásahové zóně se nečekaně rychle zlepšila kvalita vody.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Povodňových stavů v Česku ráno dál ubylo, velká voda se přesunuje na dolní toky
-
Míková: Zasáhla nás kombinace povodní 1997 a 2002. Tři stoleté vody za 30 let je nebezpečný signál
-
Zlínský kraj: region prodchnutý podnikatelským duchem, folklórem a sousedskou pospolitostí
-
Povodně zmobilizovaly stovky obyvatel polské Nisy. V noci s hasiči a vojáky opravovali hráz