V jednom smrku může zimovat až 75 tisíc lýkožroutů, prokázal experiment jihočeských vědců

„Tady máme zařízení, do kterého umístíme dřevo nebo smrkovou kůru a nastavíme vhodné podmínky pro pokračování vývoje. Po určité době začne vyletovat hmyz, zachytává se ve sběrných nádobách a my ho můžeme vybírat,“ ukazuje entomolog Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Petr Doležal.

V listopadu vědci přivezli kůru oloupanou ze dvou stromů z Boubína na Šumavě. Pokus ukázal, že v jednom smrku může zimovat až 75 tisíc lýkožroutů. „Tady máme ještě zbytky kůry, a když se na ní podíváme, vidíme, že všichni kůrovci ji opustili,“ dodává Petr Doležal.

Vědci podle něj chtěli zjistit, co se může stát v současné době, kdy chybí síly pro kácení a asanaci napadených stromů. „Ta kůra často opadává a zůstává na lokalitě. Nás proto zajímalo, kolik brouků se v ní může nacházet a na jaře může být zdrojem napadení,“ uvádí.

Čtěte také

Vědci zaznamenali slabé zemětřesení na Šumavě, v poslední době to není nic výjimečného

Tento experiment by měl významně pomoct lesníkům v boji proti kůrovci. „Jednoznačně se nám podařilo prokázat, že ta kůra může být významným zdrojem lýkožrouta, a pokud je to možné, určitě má význam ji sesbírat, spálit nebo nějak izolovat,“ připomíná Petr Doležal.

Pokračováním experimentu bude studium přirozených nepřátel kůrovce. „Kromě mnoha lýkožroutů nám z kůry vyletěla i spousta přirozených nepřátel. Ti začali vyletovat s určitým zpožděním po kůrovcích, proto jsme teď dovezli další hromadu kůry, pokusíme se izolovat kůrovce a kůru s přirozenými nepřáteli vrátit na lokalitu a využít ke snížení populace lýkožrouta,“ vysvětluje Petr Doležal.

Jestli bude tato metoda účinná, se vědci dozví hned po rojení kůrovce, tedy v červnu.