Vědci zaznamenali slabé zemětřesení na Šumavě, v poslední době to není nic výjimečného

Přístroje ho zaznamenají, ale žádné škody nepůsobí. Pokud si lidé těchto otřesů všimnou, většinou je vnímají jako dunivou ránu.

„Přístroje letos hlásily zemětřesení na Šumavě už podruhé, poprvé to bylo 6. ledna, také s magnitudem 1,8,“ řekl pro ČTK vedoucí Ústavu fyziky Země Masarykovy univerzity v Brně Petr Špaček.

Jednotlivé otřesy u šumavské Nové Hůrky zaznamenávají seismické stanice už od roku 2018. Dosud bylo v oblasti více než 60 otřesů s magnitudy od -0,6 do 2. „Dosud nejsilnější otřes s magnitudem dva byl loni 25. října. Je to novinka, v této oblasti jsme na to nebyli zvyklí,“ uvedl Petr Špaček.

Čtěte také

S půdou zacházíme neurvale a vymstí se nám to, říká půdní mikrobiolog Miloslav Šimek

Na zemětřesení nemají zatím vědci mnoho ohlasů. Podle Romany Hanžlové z Ústavu fyziky Země na ně dosud reagovala jedna žena z Prášil, která vyplnila seismologický dotazník.

„Nedělní otřes jsem nezaznamenal, ale předchozí ano. Je to takový dunivý zvuk, který bych přirovnal třeba k tomu, když se z plechové střechy sesune vrstva sněhu, nebo jako vzdálený výstřel,“ popsal místostarosta Prášil Josef Rada.

Pro starostu Železné Rudy Filipa Smolu byla naopak informace o opakovaných otřesech na Šumavě novinkou, nikdy je podle svých slov nezaznamenal.

Ústav fyziky Země má podle Petra Špačka rozmístěno po České republice asi 24 seismických stanic, Šumava přímo pokryta není. Nejbližší stanice je u jaderné elektrárny Temelín, otřesy ze Šumavy však zaznamenaly všechny stanice ústavu.