S půdou zacházíme neurvale a vymstí se nám to, říká půdní mikrobiolog Miloslav Šimek
Vědec Miloslav Šimek se narodil v jihočeských Dačicích, poté bydlel na Moravě a nakonec se přestěhoval s manželkou do Českých Budějovic. Zde působí jako půdní mikrobiolog na Biologickém centru Akademie věd.
Půdním mikroorganismům poprvé věnoval větší pozornost, když připravoval diplomovou práci na vysoké škole zemědělské. „Po ukončení školy jsem dva roky pracoval jako agronom a potom jsem dostal nabídku k dalšímu studiu. Do Českých Budějovic jsme se pak přestěhovali právě kvůli mé specializaci,“ dodává.
Když má Miloslav Šimek hovořit o stavu našich půd, neubrání se výstrahám. „Naše půdy jako celek nejsou v dobrém stavu. Nebál bych se říct, že s nimi zacházíme neurvale,“ popisuje.
Čtěte také
„Velká část půd není dobře obhospodařována, nepečuje se o ně, pouze je využíváme k produkci zemědělských produktů, aniž bychom se příliš zamýšleli nad tím, co bude za deset, dvacet, třicet let,“ dodává.
Půdy se podle něj blíží maximu svých možností a může dojít k náhlému zlomu. „To znamená, že půdy prostě přestanou fungovat tak, jak potřebujeme. K tomu bych přidal ještě jednu věc – nejde přece jenom o produkci komodit, ale půdy mají nezastupitelné místo v celém ekosystému, v krajině,“ zdůrazňuje.
Miloslav Šimek varuje, že nezmění-li se naše chování a péče, půda ztratí svoje základní funkce, například čištění vody. „Nerad se připojuji ke katastrofickým vizím, ale jako odborník, který s půdou pracuje téměř čtyřicet let, vidím, jak se kvalita zhoršuje. Půdy mají velkou schopnost odolávat negativním jevům, ale není to nekonečné,“ doplňuje.
Související
-
Lidé už poškodili více než třetinu půdy na Zemi. Ta kvůli tomu nezvládá sucho a přívalové deště
Na letošek připadá Mezinárodní rok půdy. Půda je podle Miloslava Šimka z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích velice důležitá. Lidstvo je na ní závislé
-
Mladý jihočeský biolog se nadchl pro bahňáky. S nimi se dostal až na obálku časopisu Science
„Už na gymnáziu jsem byl zapálen do bahňáků. V roce 2007 jsme obnovili činnost skupiny pro jejich výzkum a ochranu,“ vzpomíná na počátky své vědecké dráhy Vojtěch Kubelka.
-
Jak se hýbalo obrovskými sochami na Velikonočním ostrově? Záhadu rozluštil Čech Pavel Pavel
Jak dokázali domorodci na Velikonočním ostrově stěhovat obří sochy moai? Tuto otázku si položil Pavel Pavel ze Strakonic a doma postavil těžký model. Pak ho naučil chodit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
