Lidé už poškodili více než třetinu půdy na Zemi. Ta kvůli tomu nezvládá sucho a přívalové deště
Na letošek připadá Mezinárodní rok půdy. Půda je podle Miloslava Šimka, ředitele Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, velice důležitá. Lidstvo je na ní závislé. „Půda nás živí, potřebujeme ji, ale problém je, že ji také poškozujeme, nestaráme se o ni a zacházíme s ní špatně,“ zdůrazňuje.
Pokud je půda zdravá, tak se bez problémů vyrovná například s aktuálním suchým počasím. „Nic strašného se pro ni neděje, a když pak zaprší, tak zase doplní zásobu půdní vody. Horší ale je, že některé půdy ztrácejí schopnost vyrovnat se například se suchem a přívalovými dešti,“ říká Miloslav Šimek.
Podle něho půdě ublížil člověk: „Poškodili jsme ji. Teď jsou půdy nejen méně úrodné, ale také hůře hospodaří s vodou, například dostatečně neabsorbují při přívalových deštích, a proto jsou častěji povodně.“
Odhaduje se, že je na Zemi zdevastována už víc než třetina veškeré půdy. Podobný údaj platí i pro Českou republiku. Miloslav Šimek říká, že u nás je vážně poškozena možná až polovina půdy.
„Ničíme ji mnoha způsoby, například těžkou mechanizací, nadměrným užíváním chemických hnojiv nebo pesticidy,“ vysvětluje.
Na území České republiky najdeme desítky různých typů půdy. Každá obsahuje především půdní vodu a vzduch, ale také minerály, humusové složky a organismy.
Organismů žije v půdě mnohem více, než si většina lidé myslí. „Když naberete půdu na kávovou lžičku, naprosto jistě na té lžičce máte několik miliard organismů. Jsou to mikroorganismy, bakterie, půdní houby, ale i neuvěřitelné množství velmi malých živočichů, které pouhým okem nevidíme,“ přibližuje Miloslav Šimek.
Živočichové jsou půdě prospěšní a pomáhají jejímu správnému fungování. „Například žížaly jsou podle kolegů zoologů takovými půdními inženýry. Žížaly konají v půdě mnohá dobra, kypří ji, obnovují její pórovitost, čímž umožňují lepší výměnu plynů a zlepšují zasakování vody,“ dodává Miloslav Šimek.
Spoustu dalších zajímavostí o půdě se nyní lidé mohou dozvědět v Zoo Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Akademie věd tu připravila výstavu Svět pod našima nohama, která jednoduchou formou přibližuje, z čeho se půda skládá, kdo v ní žije, jak ji lidé studují, k čemu ji potřebují a také jak ji poškozují.
Související
-
Vědeckou stanici v tropické Papui-Nové Guineji mají jenom Češi. Zapojili totiž domorodce
Už přes dvacet let funguje výzkumné centrum v Papui-Nové Guineji, které založil ekolog Vojtěch Novotný. Před nedávnem tu navíc zprovoznili unikátní jeřáb ke studiu lesa.
-
Jihočeští vědci našli šetrný způsob sledování raků, kteří dokáží upozornit na znečištění vody
Zrychlení tepu raků může odhalit teroristický útok. Tito korýši tak totiž okamžitě reagují na znečištění vody. Jihočeští vědci teď přišli na šetrný způsob sledování raků.
-
Jak se hýbalo obrovskými sochami na Velikonočním ostrově? Záhadu rozluštil Čech Pavel Pavel
Jak dokázali domorodci na Velikonočním ostrově stěhovat obří sochy moai? Tuto otázku si položil Pavel Pavel ze Strakonic a doma postavil těžký model. Pak ho naučil chodit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
