Bude jednoho dne štípanec od komára raritou? Hmyz na celém světě rychle vymírá

komár nematocera, hmyz, příroda. Ilustrační foto
komár nematocera, hmyz, příroda. Ilustrační foto

Jenom v České republice žije asi 35 tisíc druhů hmyzu. Nejpočetnější jsou brouci, dále blanokřídlí, kam patří včely nebo vosy, a dvoukřídlí, tedy například komáři a mouchy. Tito malí tvorové ale velmi rychle z přírody mizí.

I když se to lidem možná nezdá, hmyz je velmi důležitou součástí života. „Život na suchu a ve sladké vodě si bez něj lze jen velmi těžko představit, všechno to opylování, odstraňování různých zemřelých organismů, trusu, veškerého odpadu. Hmyz tvoří většinu biomasy živočichů,“ připomíná Lukáš Čížek, vedoucí oddělení biodiverzity a ochrany přírody entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

Hmyz však vymírá. „Mizí některé druhy a také mizí hmyz jako celek, prostě klesá počet jedinců. Čísla jsou dost znepokojující. U skupin, které máme lépe prozkoumané, víme, že vymizelo něco mezi pěti až patnácti procenty druhů, což je obrovské číslo,“ uvádí Lukáš Čížek.

Sice se do české přírody dostávají některé nové druhy, ale druhů, které ubývají, je podle Lukáše Čížka zhruba desetkrát víc.

Problémem jsou změny krajiny

První varovné hlasy vědců se začaly ozývat v druhé polovině 20. století. „Často byly úbytky přičítané různým faktorům, kterým dnes úplně nevěříme. Jednu dobu za všechno mohlo DDT, pak se zase tvrdilo, že úbytek způsobuje znečištěné ovzduší. Dneska se domníváme, že hlavním problémem jsou změny krajiny, k nimž došlo s intenzifikací jejího využívání,“ říká entomolog.

Příčina však není jen jedna. Lukáš Čížek to dokládá na příkladu hovniválů. „Těm se přihodilo to, že po druhé světové válce dramaticky klesly počty chovaných koní a také většina krav skončila zavřená v kravínech, tím pádem klesl objem dostupného trusu v krajině. Zároveň se páslo hlavně ve vyšších polohách, zatímco oni žijí jinde, a do toho se ještě začaly používat na odčervování dobytka látky, které ten trus činí pro chrobáky jedovatým,“ vypráví.

Rychlost úbytku jedinců je podle něj obrovská. „Studie z celého světa ukazují, že všude hmyz ubývá rychlostí v řádu několika procent ročně. Klesá početnost a ubývají druhy vzácné i ty nejběžnější,“ komentuje entomolog.

„Pokud tento trend potrvá ještě desítky let, opravdu se dostaneme do bodu, kdy krajina přestane být schopná poskytovat takzvané ekosystémové služby, to znamená opylování, likvidace odumřelých organismů a podobně. Zároveň se ve velikých problémech ocitnou všichni hmyzožravci. Na hmyzu jsou závislí ptáci, savci, obojživelníci. Je to opravdu poměrně děsivé,“ dodává.

Jak je na tom Český republika ve srovnání s ostatními zeměmi, ukazuje například studie ohroženosti denních motýlů ve státech Evropy. „Tam vycházíme velmi špatně. Zřejmě parametry našeho zemědělství a fungování v krajině a také efektivita ochranářských opatření nejsou na vysoké úrovni,“ popisuje Lukáš Čížek.

Pro ochranu hmyzu toho však podle něj poměrně dost mohou udělat i jednotlivci. „Problémem je například nedostatek nektaru, protože dneska se trávníky sečou na krátko, vůbec nic tam nekvete a pro hmyz je to mrtvá plocha. Když ponecháte nějaké nedosečené plochy, pomůže to. Stejně tak, když vám na zahradě uschne strom, je dobré ořezat větve a nechat tam kmen pro hmyz,“ radí.

Toho, že by z planety jednoho dne zmizel hmyz úplně, se ale Lukáš Čížek nebojí. „Je to nejpočetnější a nejrozmanitější skupina, to dřív zmizíme my lidé,“ uzavírá.

Spustit audio

Související