V české přírodě už žijí stovky orlů mořských, na stromech staví mohutná hnízda
Impozantní a ohrožení orli mořští patří mezi dravce, kteří žijí na území jižních Čech. Kdysi z regionu na dlouhých sto let zmizeli, ale v současné době se jejich populace znovu rozrůstá.
Orel mořský má v říši ptáků největší rozpětí křídel, a to kolem dvou metrů. „Samec v plné kondici váží zhruba čtyři a půl kila, samice je o třetinu větší. Mladý dravec je tmavohnědý až černý, má černý zobák a černé oko. Dospělý je hnědý, hlava může být světlejší, má žlutý zobák a výrazně bílý ocas,“ popisuje sokolník Milan Zaleš z Chotýčan.
Mořským orlům na našem území pomohl záchranný program v roce 1988. „Ve spolupráci se sokolníkem z Německa se tu vysazovali. Program se zdařil a můžeme říci, že v současné době v republice žije 500 až 600 orlů mořských, minimálně sto hnízdních párů,“ uvádí sokolník.
Živí se především rybami. Podle Milana Zaleše se ale jedná hlavně o mrchožrouty, kteří sbírají leklé ryby, a tvoří tak jakousi zdravotní policii. „Určitý problém s nimi rybáři mají, ale myslím, že dneska už je situace ve společnosti taková, že lidé orly respektují, i když k případům otrav stále dochází,“ dodává.
Čtěte také
Jako bydliště si orli mořští vybírají nejčastěji větší vodní plochy, rybniční oblasti, které jim poskytují dostatek potravy, ale zahlédnout je můžete i jinde. Mladí ptáci se často toulají a není výjimkou, že se pohybují až 200 kilometrů od hnízdiště.
Hnízdí na stromech, kde budují mohutné stavby o hmotnosti několika set kilogramů. „Viděl jsem třeba jedno hnízdo, které bylo doslova podepřené, aby nespadlo. Orli jsou svému hnízdišti věrní a rodičovský pár ho může používat několik let. Je to hrubá stavba z větších větví, uvnitř vystlaná suchou travou, listy a podobně,“ líčí Milan Zaleš.
Hnízdění začíná poměrně brzy, zpravidla v únoru samice snáší dvě vejce. „Mládě se klube od 34. dne a 36. den by mělo být vyklubané. Je porostlé prvním prachovým peřím, které je bílé, pak vyrůstá šedočerné peří. Kompletní vývoj trvá devadesát dní,“ doplňuje sokolník. Dožít se orli mohou až padesáti let.
Milan Zaleš se profesionálně živí ukázkami dravců a sov, na hradě Rabí vybudoval muzeum sokolnictví, pořádá přednášky a taká zvířata půjčuje filmařům. Do studia Českého rozhlasu České Budějovice přišel s třináctiletým orlem mořským jménem Pat.
Dravce pro sokolnictví je podle něj dnes možné pořídit si pouze z umělých odchovů. „Každý má registrační kroužek a veškeré doklady. Já mořské a skalní orly odchovávám a každé mládě musím nahlásit,“ vypráví.
Jeho profese je spojena i s jistým nebezpečím. „Škrábanců mám spoustu, ale to k tomu prostě patří. Například Pat je pták, který to má v hlavě srovnané, vím, co si můžu dovolit, a funguje symbióza nás dvou. Důležitá je pohoda, psychika, proto výcvik trvá třeba až pět let. Pouto mezi sokolníkem a dravcem je něco víc,“ uzavírá.
Související
-
Rak říční a rak kamenáč z přírody mizí. Likvidují je invazivní druhy, které lidé přivezli z Ameriky
Zvíře, které se dostalo do jména města, erbu Jana Žižky z Trocnova, přísloví, pořekadel i astrologie. To je rak. Původní evropské druhy jsou ale dnes kriticky ohrožené.
-
Vydry milují hry, třeba si dělají skluzavky na sněhu. Už zase žijí v celých jižních Čechách
Malá šelma, kterou návštěvníci hlubocké zoo milují, rybáři ji naopak ve svých rybnících vidí velmi neradi. Vydra říční je chráněná, ale dokáže způsobit i značné škody.
-
Motýlů dramaticky ubývá, protože krajina dnes není pestrá, říká entomolog
Domorodí Američané je měli za symbol radosti, ve starém Řecku představovali duši. Pestrobarevní motýli vždy poutali pozornost a osídlili téměř celou planetu. Teď ale mizí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.