Motýlů dramaticky ubývá, protože krajina dnes není pestrá, říká entomolog

Mezi odborníky, kteří motýly dlouhodobě sledují, patří entomolog Alois Pavlíčko. Při práci stále ještě používá i klasickou síťku na motýly, kterou známe z filmů. „Pro odchyt přes den si ji bereme, ale dneska je i spousta dalších metod a také dokážeme zjistit druhy, u kterých to dřív nebylo možné,“ říká.

Jedna z moderních metod odchytu motýlů je založena na působení feromonů. „To jsou lákadla, která přitáhnou samce. Také se používají světelné zdroje s určitým spektrem UV záření,“ doplňuje Alois Pavlíčko.

12 fotografií

Jižní Čechy se podle něj mohou pyšnit výskytem řady chráněných motýlů. „Máme tady hodně rašelinišť, kde je třeba žluťásek borůvkový, na vlhkých místech se vyskytuje perleťovec mokřadní a u roztroušených osikových porostů bělopásek topolový,“ vyjmenovává.

Jednotlivé druhy motýlů se zdržují na místech, kde mají dostatek potravy pro svá vývojová stádia. „Otakárek se adaptoval na bedrník, vyhledává sušší místa, kde tato divoká mrkvovitá rostlina roste, a tak se hojným místem jeho výskytu stalo nákladové nádraží ve Zbytinách na Šumavě. Ve vojenském prostoru Boletice zase bylo hodně modrásků, protože jim vyhovovala dynamika v krajině, kterou tam vytvářela armáda,“ popisuje Alois Pavlíčko.

Třetina motýlů je přímo ohrožena

Biologický cyklus motýlů začíná tím, že samička naklade vajíčka. Z těch se poté vylíhnou housenky. Když housenka po několika vývojových stádiích doroste, zakuklí se a z kukly se nakonec vylíhne motýl.

Entomolog Alois Pavlíčko se dlouhodobě zabýval vývojem populace motýlů v okolí Prachatic. „Nejhorší situace nastala s intenzifikací zemědělství, to nám ubylo až dvacet procent motýlů. Pokud jsou změny v krajině velice rychlé, motýli se nedokáží adaptovat, a to je problém současné doby,“ připomíná.

Čtěte také

Najít perlu je velká vzácnost. Perlorodky jsou kriticky ohrožené, potřebují čistou vodu a pstruhy

Podle mapování motýlů v České republice za poslední století vyhynulo osmnáct původních druhů, tedy jedenáct procent denních motýlů, přičemž jen dva druhy přibyly.

„Jsou to dramatické změny. Dneska můžeme říct, že třetina motýlů je přímo ohrožena a polovina má dramatický úbytek. Všechno je to způsobeno intenzifikací krajiny a je úplně jedno, jestli se jedná o zemědělskou činnost nebo lesnickou. Prostě dneska máme krajinu uniformní, monolitickou, a ač se tady potřebné rostliny vyskytují, nemáme pestrost, která byla historicky dána. Kvůli tomu, že jsme ztratili pestrost v krajině, přicházíme o celé skupiny hmyzu,“ zdůrazňuje Alois Pavlíčko.

V současné době existují už i státní záchranné programy, ale podpořit populaci motýlů může podle entomologa každý, třeba jen na vlastní malé zahrádce. „Stačí se snažit o to, aby všechno nebylo intenzivní a uniformní. Pokud tam necháte půl metru nesečeného pásu a posečete ho jen jednou za rok, určitě to motýlům pomůže,“ uzavírá.