Najít perlu je velká vzácnost. Perlorodky jsou kriticky ohrožené, potřebují čistou vodu a pstruhy

Perlorodka
Perlorodka

Naším jediným zástupcem mlžů čeledi perlorodkovitých je perlorodka říční. V Čechách existuje ale už jen pár míst, kde přežívá. Ochraně těchto živočichů se proto řadu let věnuje Eva Zelenková, hydrobioložka Národního parku Šumava.

Perlorodky žijí v mírném pásu severní polokoule. Lastury jsou protáhlé, ledvinové, tmavé s hustými nepravidelnými přírůstkovými čarami. Jedná se o dlouhověké měkkýše, kteří se mohou dožít až 90 let. Na rozdíl od škeble mají zámek se silnými zuby.

Perla vzniká, když se nečistota, například zrnko písku, dostane do lastury. „Protože je to cizorodé těleso, perlorodka ho obaluje perletí, aby ji netlačilo. Je to docela dlouhý proces, perlorodka nechrlí perleť jako na běžícím pásu, takže najít perlu je velká vzácnost,“ říká Eva Zelenková.

9 měsíců na rybě, pak 10 let v říčním dně

Perlorodky přispívají k čistotě vod. „Když jsou úplně malé, žijí v říčním dně a živí se tím, co prolíná dnem, jsou to droboučké organické zbytky. Větší perlorodky filtrují volnou vodu a jejich potrava už není tak drobná a jemná,“ popisuje hydrobioložka.

Takto vypadá perlorodka říční

K rozmnožování potřebují hostitele, kterým je v našich vodách pstruh obecný. „Dospělá perlorodka vyvrhuje larvy, které se ve volné vodě přichytnou na žábry pstruha. Vytvoří tu cystu a jako parazit se přeměňují v malou perlorodku. Parazitují skoro devět měsíců, pak se prořežou z cysty a vypadnou do vody. Poté se aktivně zavrtávají do dna, kde musí být dostatek potravy a kyslíku,“ vysvětluje Eva Zelenková.

V říčním dně stráví mladí živočichové deset až patnáct let. Teprve pak se vytáhnou na povrch dna, začínají filtrovat volnou vodu a mohou se začít rozmnožovat.

Perlorodky jsou kriticky ohrožené a v našich řekách těžko k nalezení. „Je to jeden z nejnáročnějších živočichů na čistotu vody. Je jen několik řek, ve kterých perlorodka přežívá,“ připomíná Eva Zelenková.

Počet těchto mlžů se začal rapidně snižovat ve 20. století. Vliv na to podle hydrobioložky měly změny v hospodaření v povodích, chemikálie používané v zemědělství, vodní eroze a znečištění z různých zdrojů.

Kvůli kriticky ohrožené perlorodce postavili v Arnoštově čističku jako v kosmické lodi

Unikátní čistička odpadních vod v Arnoštově slouží čtyřiceti lidem a chrání deset tisíc perlorodek

Novou čističku odpadních vod má osada Arnoštov na Prachaticku. Přípravy si vyžádaly čas a samotná výstavba hlavně peníze. Ty obec sehnala až z norských fondů.

Na Šumavě se teď snaží perlorodky do přirozeného prostředí vrátit. „Máme je na Blanici, kde jsou i pstruzi k rozmnožování, ale malé perlorodky nemají v řece dostatek potravy. Na Teplé Vltavě je velmi málo dospělých perlorodek a těžko se tam potkají vyvržené larvy s pstruhem, takže k reprodukci nedochází vůbec. V posledních letech se poměrně intenzivně snažíme, abychom tu populaci posílili,“ uvádí Eva Zelenková.

Slouží k tomu hydrobiologická stanice, kde se perlorodky zkoumají a také se testují možnosti jejich odchovu. Pracovníci národního parku chtějí perlorodky zachovat v přirozeném prostředí, ale jestli budou úspěšní, bude možné posoudit až za řadu let.

„Dá se předpokládat, že by se populace mohla zvednout, ale je to hodně komplikované, protože to závisí také na pstruzích. Jsou skeptici, kteří tomu nevěří, ale já jsem optimista a ráda bych věřila tomu, že v době, než dospějí perlorodky nasazené do řeky, současně vyřešíme problém ryb a bude šance, že v Teplé Vltavě se perlorodka bude sama rozmnožovat,“ uzavírá Eva Zelenková.

Spustit audio

Související