Vranka, která se pohybuje přískoky u dna, a krásně zbarvená střevle patří mezi chráněné ryby

střevle potoční, ryby, říční dno
střevle potoční, ryby, říční dno

Poměrně málo druhů ryb žije v takzvaných pstruhových vodách, tedy horních pásmech řek, potocích a bystřinách. Některé z nich navíc mizí. Mezi chráněné patří vranky obecné a střevle potoční.

Vranky obecné jsou drobné ryby dorůstající velikosti 10 až 15 centimetrů. „Jsou poměrně zvláštní, protože jejich tělo je v přední části zploštělé jakoby shora a mají velmi vyvinuté prsní ploutve, které slouží k pohybu. Vranka totiž nemá plynový měchýř, který slouží rybám k plování, takže se pohybuje u dna takovými přískoky,“ popisuje Karel Dubský, ředitel střední rybářské školy ve Vodňanech.

vranka obecná, ryba

Díky pestrému zbarvení, rybky splývají s říčním dnem, připomínají totiž štěrk. „Mají oči posazené prakticky navrch hlavy, takové vypouklé, a protože žijí dost často pod kameny, tak se u nich vytvořila zdvojená rohovka, což je evidentně ochrana toho oka,“ dodává Karel Dubský.

Vranka podle něj příliš nemigruje, spíš obývá malou část potoka, přes den se drží převážně v úkrytech a aktivní je až večer a v noci. „Dříve byla považována škůdce v pstruhových vodách, že žere jikry pstruha, ale to se nepotvrdilo,“ uvádí ředitel rybářské školy.

V jižních Čechách žijí tyto ryby v Pošumaví, ale není jich mnoho. „V polovině minulého století byly hojné, ale právě proto, že si rybáři mysleli, že škodí populaci pstruhů, byly záměrně potlačovány. Hlavním důvodem poklesu počtu je ale nízká kvalita a nedostatek vody. Stává se z ní takový indikátor krajiny, kde voda není dostatečně kvalitní, tam vranky vymizely,“ vysvětluje Karel Dubský.

Druhou chráněnou rybou pstruhových vod je střevle potoční. „Je to zástupce čeledi kaprovitých, což je v horním úseku potoků zvláštní. Adaptovala se na nižší teplotu vody a na kvalitní vodu. Je poměrně malá, do 10 centimetrů a mimořádně pěkně zbarvená – převládají odstíny olivově zelené a v době výtěru se objevují další barvy,“ připomíná Karel Dubský.

Střevle potoční se z našich vod vytrácí. „Před padesáti lety se uváděla masa 10 kilogramů střevlí na hektar, teď je výskyt skutečně velice malý. Je také indikátorem kvality vody, reaguje citlivě na změny. Po republice je roztroušená, někde se vyskytuje, někde vůbec ne,“ doplňuje odborník.

Toho, že by chráněné druhy ryb zcela zmizely, se ale nebojí. „Ty rybičky se tady vyskytovat budou, ale na nějaký velký vzestup početnosti to nevidím. Jsem trochu smutný z celkového stavu krajiny, takže myslím, že v dohledné době dramatické zlepšení asi nenastane,“ uzavírá.

Spustit audio

Související