Vydry milují hry, třeba si dělají skluzavky na sněhu. Už zase žijí v celých jižních Čechách

Dospělé vydry váží šest až dvanáct kilogramů, i s ocasem měří až 120 centimetrů. „V přírodě se dožívají tří až čtyř let, ale v zajetí mohou žít až osmnáct let, pokud mají zajištěnou péči. Jejich kožich je jeden z nejdokonalejších, proto také byly celá staletí pronásledovány,“ doplňuje ředitel Českého nadačního fondu pro vydru Jan Nový.

Jedná se o dravé rybožravé šelmy a výborné plavce. „Mají velice krátké končetiny, aby plavání nebylo fyzicky namáhavé a byly schopné plavat velice rychle. Mezi prsty mají kožní plovací blány a velmi silný ocas používají jako kormidlo,“ popisuje Jan Nový.

Vydry se vyskytovaly do 20. století ve velkých počtech. Pronásledování pro kožešinu i kvůli škodám na rybách pak způsobilo, že téměř vyhynuly. Až během posledních dvou desetiletí jejich početní stavy vzrůstají a zvířata se postupně navrací do míst, odkud vymizela.

Podle Jana Nového dnes vydry žijí prakticky v celých jižních Čechách. „Největší výskyt je u soustav rybníků s intenzivním chovem ryb. Každý jedinec obývá vlastní území, které si hájí. Velikost teritoria závisí hlavně na potravní nabídce a hustotě vodní sítě,“ dodává.

Vydra s úlovkem|foto: Fotobanka Profimedia

Zajímavé jsou vydří námluvy. Při pohledu zdálky mohou připomínat souboj, protože jsou hravé a někdy až agresivní. Aby se vydří samice dostala ke správným genům, otestuje i několik samců. Poté samce zažene, nežije v rodičovském páru, ale stará se o mláďata sama.

Malé vydry žijí s matkou třináct až patnáct měsíců. „Rodičovská výchova je velice intenzivní, kojení netrvá dlouho, už po dvou měsících si zvykají na masitou stravu a začínají objevovat svět. Také se poprvé setkávají s vodou, což může být trochu drastické, protože nejprve se bojí a samice je musí do vody dostrkat,“ říká Jan Nový.

Šelmy žijí v norách v zemi. „Nora bývá nejčastěji někde u břehu, zpravidla mívá i několik východů, aby tam byly bezpečné úniky. Úplně ideální je nora, která má hlavní vchod ukrytý pod hladinou vody, což je pro vydru nejbezpečnější,“ vysvětluje ředitel nadačního fondu.

Najít perlu je velká vzácnost. Perlorodky jsou kriticky ohrožené, potřebují čistou vodu a pstruhy

• Upravit
• Smazat

Naším jediným zástupcem mlžů čeledi perlorodkovitých je perlorodka říční. V Čechách existuje ale už jen pár míst, kde přežívá. Ochraně těchto živočichů se proto řadu let věnuje Eva Zelenková, hydrobioložka Národního parku Šumava.

Zvíře je až neuvěřitelně mrštné a hravé. „Třeba si dokáží udělat skluzavku na sněhu, kloužou se po ledě, dokáží si hrát s nejrůznějšími předměty, jsou nesmírně zvědavé, hrají si na schovávanou. Vydra, kterou máme ve stanici pro handicapovaná zvířata, má nejradši plyšového medvěda, ale stačí jí i kousek dřeva a dokáže si s ním hrát velice dlouho,“ vypráví Jan Nový.

Méně nadšení jsou z vyder chovatelé ryb. „Vydra je rybožravý predátor a samozřejmě může způsobit poměrně velké škody. Obecně platí, že čím menší vodní plocha, tím větší škody, protože kořist je dostupnější,“ potvrzuje Jan Nový.

Stížností rybářů se podle něj objevuje poměrně dost, protože populace vyder v jižních Čechách je velice silná. „Vydra říční je zákonem chráněná, je to celoevropsky chráněné zvíře, tak se to stát snaží řešit alespoň tím, že umožňuje chovatelům ryb žádat kompenzaci. My rádi poradíme, jak v tomto případě postupovat. Existuje i dotační program, který přispívá na oplocení,“ uzavírá ředitel Českého nadačního fondu pro vydru v Třeboni.