Raka říčního a další původní druhy likviduje v české přírodě račí mor

23. srpen 2018 10:46

Několik populací raka říčního už od začátku roku zahubil račí mor. Stalo se to například v Husinci na Prachaticku, ale také na několika místech ve středních Čechách.

Mezi časté šiřitele račího moru patří rak pruhovaný. Ten se do Evropy dostal v 19. století a je odolnější i agresivnější než původní druhy. Za posledních deset let už například kolonizoval celé Lipno.

Nepůvodní druhy jsou houževnatější, agresivnější a také odolní vůči račímu moru, který sami šíří. „V České republice se ve volné přírodě vyskytují v současné době již tři nepůvodní druhy raků pocházející z Ameriky, jedním je právě rak pruhovaný,“ říká děkan fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Pavel Kozák.

„Nepůvodní druhy raků jsou agresivnější svojí biologií, potravními nároky, nároky na prostředí, takže zlikvidují původní druhy rostlin i živočichy. Skutečně není jedno, který druh raka ve vodě máme,“ dodává.

Původní rak říční naopak podle něj patří do ekosystému a je velmi důležitou součástí potravního řetězce. „Je to konzument skoro všeho a je potravou pro další druhy živočichů. Říkáme mu také takzvaný deštníkový druh, klíčový druh, protože nám ukazuje na určitou čistotu toho prostředí, nejen s ohledem na kvalitu vody, ale i na výskyt dalších potenciálně ohrožených nebo vzácných druhů živočichů,“ vysvětluje.

Podle Pavla Kozáka by původní evropské raky měla ochránit přísnější legislativa, ale také chráněné račí farmy.

Raci jsou novými hlídači protivínského pivovaru. Mohou zabránit i teroristickému útoku

Rak signální

Raci dokáží upozornit na znečištění vody během několika vteřin. Díky této schopnosti se stanou pomocníky pivovarníků. Jihočeští vědci, kteří se výzkumu raků věnují už několik let, jim v těchto dnech budují nový domov v pivovaru v Protivíně.

Jednu takovou založil v Nové Peci na nevyužitém pozemku otec Michaela Trampoty na začátku 90. let, když se do Čech vrátil z německého exilu. „Otec měl nápad, že bychom mohli podporovat chov raka říčního, jelikož zjistil, když nám chtěl ukázat, jak rak vypadá, že už prostě není. Myslel si, že by tomu pomohl, když udělá nějakou račí líheň nebo chov,“ vzpomíná jeho syn.

Michael Trampota teď nemá na račí farmu čas ani potřebné peníze. Farma by potřebovala obnovit například i plot, který stále ještě tvoří reznoucí dráty z bývalé železné opony. „Zájem lidí, kteří se tím zabývají a znají to, je. Chtěli by také pomoct raka vysazovat zpátky do přírody,“ doplňuje.

Právě takové farmy se mohou do budoucna stát líhněmi pro původní evropské druhy raků. Ve volné přírodě je likviduje rychle se šířící mor, který kromě invazivních raků šíří nevědomky například i rybáři na svém náčiní a oblečení.

autor: Martin Pokorný
Spustit audio

Související