Kapří šupiny jsou pro vědce jako knihy. Dokáží z nich vyčíst zajímavé informace

„K prohlížení šupin používáme prosvětlovač stejně jako na kinofilmy,“ ukazuje dvanáctkrát zvětšenou šupinu u projektoru ichtyolog Petr Dvořák z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

„Na té šupině můžeme vidět jednotlivé přírůstky. Soubor těch čar, které jsou buď husté, nebo řídké, nám dává dohromady rok života ryby. Ryba během svého života prochází celou řadou stresových období, takže ty přírůstky se od toho také odvíjejí,“ vysvětluje.

České sladkovodní ryby se podle něj vyznačují tím, že mají většinou elastické šupiny. Ty jsou na povrchu buď hladké, nebo drsné. Drsné šupiny má například okoun, hladké šupiny mají kaprovité ryby.

Rozdíly mezi šupinami najdete podle Pavla Kozáka, ředitele Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického, také u různých plemen kaprů. „Většinou ty lysé formy mají větší šupiny, protože rostou ojediněle nebo v řádcích, mají více prostoru. Šupina bývá i zajímavě zbarvená a má zajímavý tvar. Zároveň ten kapr má takovou silnější kůži,“ popisuje.

Část šupiny se třpytí jako mince a část má bělavou barvu. Také zabarvení šupiny o něčem vypovídá. „Ta bělavá část je umístěná směrem dopředu a je vrostlá do škáry v kůži kapra, kdežto ta barevná je směrem dozadu a je vždycky na povrchu té ryby. Tu vlastně vidíme,“ říká Petr Dvořák.

Pokud byste si kapří šupinu nedali do peněženky, můžete ji také použít jako ozdobu na šaty. Tak to ostatně dělali i naši předci.