Benešova vila se více otevřela veřejnosti, prohlídky jsou tři dny v týdnu

U příležitosti 100. výročí vzniku Československé republiky a 70 let od úmrtí Edvarda Beneše ji Národní muzeum ve spolupráci s Úřadem vlády otevřelo pro pravidelné prohlídky. Lidé se mohou do domu podívat vždy tři dny v týdnu, a to až do října letošního roku.

„Začínáme u takzvaného památníku Edvarda Beneše, který je teď bohužel na dva měsíce v rekonstrukci, pak se půjde kolem pietního místa, to znamená hrobu Hany a Edvarda Benešových, přes zahradu do vily,“ popisuje vedoucí Úřadu vlády České republiky Radek Augustin.

Páteční prohlídky budou podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše určeny především školním výpravám, víkendy ostatním zájemcům. „Skupiny jsme limitovali na patnáct lidí, aby s nimi bylo možné pracovat a užili si to. Budou se střídat v půlhodinových intervalech,“ dodává.

Návštěvníci si prohlédnou v přízemí Benešovu pracovnu a úmrtní lože, projdou také jídelnou, společenskou místností a vládním salonkem. V patře pak uvidí i Benešův pracovní stůl, na kterém v roce 1948 podepisoval svou abdikaci.

„Rozšiřujeme prohlídkový okruh oproti tomu, jak to bylo při různých dnech otevřených dveří. Soustředíme se nejen na vilu, ale hodně na osobnost a život Hany a Edvarda Benešových a jejich dobu,“ připomíná Michal Lukeš.

Vila byla postavena na začátku 30. let minulého století ve stylu jihofrancouzského venkovského stavení. Manželé Benešovi ji podle historika Michala Koláře využívali nejen v létě. V Sezimově Ústí trávili i zimu na Vánoce nebo Silvestra, kdy tu lyžovali a také bruslili na Lužnici.

„O Benešovi se tvrdilo, že neměl žádné koníčky, ale není tomu tak. Beneš rád stavěl a hlavně to praktikoval tady na domě. Oni s domem zacházeli asi jako dnešní chataři, neustále něco zvelebovali, bylo tu několik přístaveb, než to nabylo v roce 1937 té konečné podoby,“ uvádí Michal Kolář.

Zájemci si mohou termín prohlídky rezervovat na webových stránkách Národního muzea.