V Budějovicích žijí stovky havranů. Jsou velmi inteligentní a navzájem se neustále okrádají

3. únor 2019
Havrani polní. Ilustrační foto
0:00
/
0:00

Za zajímavými živočichy a poznáním jejich zvyklostí nemusíte až do venkovské přírody. Jedna naučná stezka vede i přímo centrem Českých Budějovic a představuje zvířata, která žijí ve městě.

Mezi stálé obyvatele krajské metropole patří havrani polní, kteří tvoří velkou kolonii v parku Na Sadech. Podle autora naučné stezky Stromovka Jana Riegerta jsou velmi inteligentní.

„Už jenom odchyt krkavcovitých ptáků za účelem kroužkování je velkým problémem. V koloniích se dá odchytnout jen jeden pták za den, protože ti ostatní to vidí a už se prostě nechytnou, často nechytnete vůbec nic. I experimenty s nimi jsou problematické, protože pokaždé vymyslí nějakou neočekávanou reakci,“ říká.

Všichni krkavcovití také kradou, nejen straky, o nichž se to říká. „Berou si mezi sebou neustále větve na stavění hnízd a podobně. Je docela hezké to na jaře pozorovat, stačí si stoupnout pod havraní kolonii a sledovat přírodní divadlo,“ dodává Jan Riegert.

Naše havrany v zimě střídají ptáci ze severu

Havrani na podzim odlétají. „Nejdřív mají takové velké hromadné nocoviště, bývá u Nemanic, a tam se shlukuje až tisíc jedinců a pak pokračují dál na jih. Havrani, které tu vidíme v zimě třeba na polích, nejsou naši, ale ti, kteří naopak přiletěli ze severnějších částí Evropy,“ vysvětluje Jan Riegert.

První zastavení naučné stezky odhalující neuvěřitelné množství zvířat žijících ve městech, na snímku Jan Riegert

Na Sadech podle něj žijí řádově desítky párů havranů, dále existuje celá řada odštěpených kolonií v různých částech Českých Budějovic. „Dohromady je tady určitě přes sto hnízdních párů,“ odhaduje.

Havrany do měst láká to, že jsou tu krytí před predátory, a samozřejmě potravní nabídka. „Havrani jsou v rámci krkavcovitých asi nejvíce vegetariáni, ale ostatní druhy žerou úplně všechno, včetně toho, že vybírají hnízda jiným ptákům. Na to jsou specialistky straky, páry si dokonce vyvinuly takový systém spolupráce, kdy jeden odlákává pozornost a druhý vybírá hnízdo,“ popisuje Jan Riegert.

Dalším ptačím obyvatelem měst je třeba kavka. „Ještě na konci minulého století se ve městech vyskytovaly velké kolonie v dutých stromech. Postupně zanikly, protože staré stromy se kácely, ale kavky si našly alternativní hnízdiště v dutinách budov,“ připomíná odborník.

V podobném prostředí žijí poštolky, které se začaly objevovat ve městech na konci druhé světové války. „Poštolka je původně skalní dravec a na konci druhé světové války byla některá města rozbombardovaná, takže poštolkám připomínala jejich biotop, rozeklané skály,“ vysvětluje Jan Riegert.

Tábor chce studii, která popíše vliv havranů na lidské zdraví

Havrani

V Táboře řeší problém s havrany. Ve městě je 190 hnízd, hejna krákajících opeřenců sídlí na Husově náměstí u vlakového nádraží a na Pražském sídlišti v blízkosti základní školy ve Zborovské ulici.

Jeho naučná stezka Stromovka je dlouhá kilometr a půl a vede napříč centrem Českých Budějovic. Trasa navazuje na naučnou stezku mapující Vrbenské rybníky. „Cílem je ukázat, že města obývají přinejmenším stejně zajímavé druhy živočichů jako okolní přírodu a nepochybně si zaslouží naši pozornost a následné pochopení soužití člověka s přírodou,“ říká autor.

První zastavení ve Stromovce je věnované ptákům v parcích, druhé mezi sportovní halou a Vltavou připomíná savce, například kunu, veverku, ježku nebo netopýra. U slepého ramena Malše se lidé dozvědí něco o dravcích a sovách a poslední zastavení stezky je právě v parku Na Sadech, kde hnízdí obrovská kolonie havranů.

Procházku za zvířaty Českých Budějovic nabízí magazín Vltavín. Dále zavede do Bechyně, a to jak do muzea, tak na zámek.

Spustit audio

Související