Název rybníka Flughaus odkazuje k ptačímu domu, na nedalekém Velkém Tisým je dokonce rezervace

Hradu se říkalo Fugelhaus, Vogelhaus, tedy ptačí dům neboli vlastně Klec, což poté lidová slovesnost překřtila na onen Flughaus. Nestál ale dlouho, v historických zápisech se připomíná v roce 1388 a o necelá tři desetiletí později byl pobořen.

„Bohužel Oldřich z Rožmberka tady pronásledoval husity, kteří se tu schovávali, a celý hrad zlikvidoval,“ doplňuje Jan Mraček, vedoucí odborného výcviku střední rybářské školy v Třeboni.

Rybník ale zůstal dodnes a nedávno se lovil. „Zatahují se sítě tradičně jako před stovkami let, rybáři akorát nemají kožené oděvy, ale jinak je všechno stejné. Pěšáci jdou do bahna do rybníka a hajní směrem do hráze, mezi nimi jsou lodě a vedoucí lovu, který diriguje obě strany,“ popisuje Jan Mraček.

Rybník Velký Tisý u Lomnice nad Lužnicí|foto: Zdeněk Zajíček,Český rozhlas

Zátahová síť, takzvaný nevod, se skládá ze spodní žíně se zátěžovou šňůrou a vrchní žíně s bílými plováky. „Horní žíň plave po hladině a naopak dolní kopíruje dno loviště. Potom má síť takzvané jádro, to je takový ten pytel, který vytváří, a ten bývá až dvacet metrů hluboký, aby se tam vešlo co nejvíce ryb,“ dodává Jan Mraček.

Poté, co se spodní žíň zvedne na lodě, následuje takzvané jadření. Lodě obklíčí jádro chycených ryb, začnou zkracovat síť, až nakonec dá vedoucí lovu povel k přitažení ke kádišti.

Rybník se podle Jana Mračka dolovuje až takzvaně na bahno. „Abychom viděli, co tam máme za ryby. Tady je třeba karas stříbřitý, který je pro nás nebezpečný a máme z něj obrovský respekt. Musíme ho dochytat do jednoho kusu, protože se poměrně rychle množí a pak dokáže konkurovat i kaprovi, což znamená velké problémy,“ vysvětluje.

Nedaleko Lomnice nad Lužnicí je také rybník Velký Tisý, který se může pochlubit rozlohou kolem 313 hektarů. „Jeho stavitelem byl Štěpánek Netolický, bylo to jedno z jeho prvních děl zhruba v roce 1505. Na Velký Tisý navazuje Malý Tisý. Název rybníky získaly díky tisům, které tu rostly, i když ve skutečnosti to byly jalovce,“ doplňuje Jan Mraček.

Jihočeši popravení nacisty skončili v rybníce Vítek. Jejich popel sypali ze známého mostu

• Upravit
• Smazat

Historický most přes rybník Vítek mezi Starou a Novou Hlínou u Třeboně je známý z několika filmů, například v pohádce Byl jednou jeden král z něj sypali sůl. Váže se k němu ale i jedno válečné tajemství. V období protektorátu sehrál podobnou, ale nesrovnatelně temnější úlohu.

Na Velkém a Malém Tisým je ptačí rezervace. „Tisá hráz je dlouhá necelé dva kilometry, a když dojdeme téměř na konec, tak tam už od roku 1957 byla vyhlášena ptačí rezervace. Odtud se to táhne takovými nepřehlednými džunglemi, dokonce tam máme název rybníka Šatlavy, protože tam těžko projdete, a Velký Tisý má spoustu poloostrovů a ostrůvků,“ popisuje Jan Mraček.

Velký Tisý se loví jednou za dva roky. „Není dobré, když se každým rokem manipuluje s vodou a rybami. Ty dva roky jsou ideální,“ uzavírá Jan Mraček.

K rybníkům Flughaus a Velký a Malý Tisý zavedl magazín Vltavín. Dále se díky pořadu Zdeňka Zajíčka můžete vydat na Ptačí Hrádek u Českého Krumlova a zjistit, co je to Koštejk.