Čapí hnízdo může vážit až tunu. Ptáci si příbytek zvelebují desítky let, v přírodě jich ale ubývá

„Je poměrně běžné, že se čápi vrací na svá původní hnízda, ale není to úplně pravidlem. Může o tom svědčit případ jednoho z nejstarších čápů, který byl okroužkovaný a sledovaný více než dvacet let. Ten během svého života vystřídal čtyři hnízda na Budějovicku, Třeboňsku a Táborsku,“ říká ornitolog Jiří Pykal.

Jižní Čechy mají unikátní polohu z hlediska čapí migrace, nacházejí se totiž na takzvaném tahovém rozhraní. „Čápi netáhnou aktivním letem, pohybují se jenom plachtěním a nemohou letět přes moře, protože potřebují teplé vzestupné proudy, ve kterých vystoupají do velké výšky. Vzestupné proudy nad mořem nejsou, takže čápi jsou schopní letět do Afriky jen přes Bospor, nebo přes Gibraltar, a rozhraní mezi těmito dvěma cestami je právě u nás,“ vysvětluje ornitolog.

Čápy z Blatné nevyhnal ani mráz

Ne všichni čápi ale odletí. V jihočeské Blatné byl dlouhá léta pozorován zdravý čapí pár zimující na lihovaru. „Zimoval tam dokonce sedm let. Samice byla kroužkovaná, pocházela z Německa, u samce se nepodařilo kroužek odečíst, ale předpokládalo se, že mohl být odchovaný v zajetí, a proto přestal táhnout,“ popisuje Jiří Pykal.

K poněkud netypickému stylu života tak zřejmě tento čáp přivedl i svou družku. Se zimou si obyvatelé blatenského lihovaru dokázali poradit. Za velkých mrazů si stoupali do řeky, protože voda tu byla teplejší než vzduch.

Obvykle čápi přilétají z teplých krajin v březnu a dubnu a vracejí se zpět do Afriky v červenci a srpnu. To se ornitologům podařilo zjistit díky kroužkování, které má v kraji dlouhou tradici. „Začal s tím v 50. letech minulého století tehdejší zoolog Jihočeského muzea. Nyní se kroužkují skoro všechna mláďata na jihočeských čapích hnízdech, takže výsledků máme poměrně dost,“ potvrzuje ornitolog.

Čapí pár zpravidla mívá tři až čtyři mláďata, zřídkakdy jich přivede na svět pět a zcela výjimečně šest. Ne všechna čápata rodiče vyvedou, velkou roli hraje počasí. „Zvlášť v posledních letech, kdy jsou periody špatného počasí, registrujeme početné úhyny, protože mláďata nemají dobrou termoregulaci a dospělí navíc nemůžou lovit,“ vysvětluje Jiří Pykal.

Hnízdo staví na nejvyšším místě v okolí

Čapí hnízdo může vážit až jednu tunu. „Hnízda mohou existovat mnoho desítek let, čápi je pořád přistavují a zdokonalují, používají na to větve a jako výstelku zeminu,“ potvrzuje ornitolog.

Při zakládání nového hnízda se vždy snaží najít co nejvyšší místo v dané oblasti. Staví na komínech nebo vysoko ve stromech. „Stromová hnízda jsou v posledních letech na jihu Čech velmi vzácná, naprostá většina hnízd je na vysokých továrních komínech v opuštěných provozech, na dalších budovách nebo sloupech, které jsou speciálně k tomu účelu zřizovány,“ doplňuje Jiří Pykal.

Sýčka nebo koroptev už jen tak neuvidíte. Z přírody mizí ptáci, kteří dříve bývali zcela běžní

• Upravit
• Smazat

Asi se vám to bude zdát neuvěřitelné, ale podle výzkumů a sčítání už patří k ohroženým druhům ptáků i koroptev. A není sama. Za poslední roky podle ornitologů zmizelo z přírody více dříve zcela obvyklých ptáků.

V kraji bývali čápi tradičně nejpočetnější na Třeboňsku, ale v posledních desetiletích jich tu výrazně ubylo. V celém jindřichohradeckém okrese nyní můžeme najít asi 25 hnízd, na Strakonicku nebo Táborsku je jich kolem deseti. „Když si vezmete, že jindřichohradecký okres je zdaleka největší, tak ta hustota je skoro stejná jako jinde,“ komentuje Jiří Pykal.

V posledních dvaceti letech podle něj čápů ubývá. Lidé jim mohou nabízet místa k hnízdění a mnohde se tak děje, ale důležité je, aby v lokalitě byl pro ptáky dostatek potravy. „Měly by tam být mokřadní louky, rybníky. Jinak může být hnízdo sebelepší, ale zůstane prázdné,“ uzavírá ornitolog.