Nervozita k hraní patří. Když jsem trému neměla, vystoupení bylo špatné, říká saxofonistka Anna Kurzová
Doprovází páry při jejich svatbách a umí vytvořit ideální hudební podkres i při jiných slavnostních příležitostech. Českobudějovická saxofonistka Anna Kurzová má aktuálně před sebou dva koncerty, na kterých ji jako sólistku doprovodí Jihočeská filharmonie. Saxofon se jako samostatný nástroj do klasické hudby podle ní v Česku prosazuje pomaleji než jinde ve světě.
„Nervozita k tomu patří. Vždycky říkám svým žákům, že není potřeba se jí zbavovat, ale musíte ji přijmout,“ odpovídá hudebnice na otázku, zda je před vystoupením se symfonickým orchestrem nervózní. Na programu má skladby například od Debussyho nebo Milhauda.
„Jeden nizozemský učitel mi během kurzů řekl, že si s trémou povídá. Zkusila jsem to taky a opravdu to funguje. Najednou člověk s nervozitou nebojuje, ale vnímá ji jako něco, co mu k výkonu pomáhá,“ vysvětluje Anna Kurzová. „Jednou jsem hrála koncert, kdy jsem trému neměla vůbec, a bylo to jedno z nejhorších vystoupení. Ani ne tak pro posluchače, ale hlavně pro mě. Vůbec jsem si ho neužila,“ dodává.
Čtěte také
Hrát na saxofon začala až zhruba ve čtrnácti letech, přestože se hudbě aktivně věnují její rodiče i prarodiče. „Ta touha už přišla mnohem dřív. Asi v jedenácti jsem viděla hrát saxofonistku ženu, to pro mě byl velký zážitek. Do té doby jsem si myslela, že to je nástroj určený pouze pro muže,“ vypráví absolventka českobudějovické konzervatoře.
Vyhrála několik soutěží a má za sebou také nespočet kurzů v zahraničí. Podle Anny Kurzové je u nás vnímání saxofonu jako samostatného nástroje třeba při hře s orchestrem jiné než jinde ve světě. „Je to dané historií a tím, čím jsme si procházeli v minulých letech. Saxofon byl v Evropě v 19. století určený jako nástroj do pochodových skupin. Třeba ve Francii nebo v Belgii se postupem času víc a víc prosazoval do klasiky. O popularizaci u nás se zasloužil Felix Slováček, ale stále to bylo spíš v big bandech,“ popisuje.
Celý rozhovor se saxofonistkou Annou Kurzovou si poslechněte online.
Související
-
Hrozně jsem zlobil, už v hudební přípravce mi předpověděli, že budu dirigentem, říká Patrik Červák
Od flétny přes klarinet a klavír až k dirigování – taková je nevšední cesta Patrika Červáka. Žije v Brně, v Budějovicích vyučuje a spolupracuje s Jihočeskou filharmonií.
-
Hit Nothing Else Matters v podání cimbálové muziky obletěl svět. Video sdílela i samotná Metallica
Milan Brouček zahořel pro cimbál už jako kluk, když se s folklórním souborem dostal na Slovácko. A i když si rodiče ťukali na čelo, vlastní cimbálovku si opravdu založil.
-
Jak vyboulit crescendo a smýkat smyčcem. Známá skladba se stále dá zahrát nově, říká dirigentka
Alena Hron, rozená Jelínková, je stále žádanější dirigentkou nastupující generace. Úspěšně debutovala na Pražském jaru s orchestrem FOK a pracovala s řadou dalších těles.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
