Alarmující a nebezpečné i pro člověka. Otrávených dravých ptáků nacházejí odborníci stále více

Dominový efekt, během kterého bezdůvodně zahyne více zvířat najednou, vyvolává karbofuran. Silně jedovatý pesticid je v Evropské unii od roku 2008 zakázaný. Smrtelnou dávkou pro ptáky je půl miligramu na kilogram živé váhy. Zpravidla mu ale krom opeřenců za oběť padají také savci, jako jsou lišky nebo kuny. Zaznamenaný je i případ, kdy otrávenou návnadu požila vydra říční.

Otrávený živočich umírá během několika minut. Má silné křeče, které u dravců signalizují zaťaté pařáty. Letos už tímto způsobem zahynulo 71 zvířat. „Čísla jsou alarmující. Každá ztráta, ať už se jedná o dospělé jedince nebo mláďata, je citelně znát na stavu a kondici populace příslušného druhu,“ varuje Lukáš Viktora z oddělení ochrany ptáků České společnosti ornitologické.

Naráží na jeden z nejotřesnějších případů letošního roku. U Nasavrk na Chrudimsku travič na jaře zabil dva hnízdící dospělé orly mořské i s mládětem. Šlo o jediný známý hnízdící pár v celé oblasti CHKO Železné hory.

Kadavery objevili pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny spolu s ornitology. Původně chtěli mládě označit kroužkem. Radostná událost se rázem změnila v šok. „Orli mořští jsou sice majestátní dravci, ale reprodukční potenciál mají velmi malý. Hnízdit začínají poprvé ve věku čtyř až pěti let a za rok odchovají jedno, maximálně dvě mláďata. Než se do lokality vrátí, může to trvat několik let. A jistotu, že se tak stane, samozřejmě nemáme,“ smutní odborník.

Nebezpečí i pro člověka

Otrav dravých ptáků nyní kriminalisté vyšetřují desítky. Jednu z událostí zaznamenali v březnu na Pelhřimovsku, kdy mrtvý orel mořský ležel v blízkosti dětského hřiště. Podle odborníků šlo o velmi nebezpečnou situaci, protože do styku s kadaverem mohly přijít malé děti. Prudce jedovatá je nejen samotná návnada, ale i uhynulá zvířata, která ji pozřou.

„Mohlo dojít k velkému neštěstí. Společenská závažnost otrav karbofuranem je obrovská, ale bohužel velmi opomíjená. Jed se v tomto případě přenáší mimo jiné i dotykem a toxické jsou také výpary. O to horší je fakt, že látka nevydává žádný zápach. Zřejmě skutečně chybí už jen otrava člověka karbofuranem, abychom si to konečně všichni dostatečně uvědomili,“ dodává Lukáš Viktora.

Co tedy dělat v případě, že objevíme otrávené zvíře? A jak nejčastěji vypadá návnada zamořená jedem? Celý rozhovor s ornitologem Lukášem Viktorou si pusťte v přehrávači výše.