Moudrý jako sova? Podle nejnovějších výzkumů to tak úplně neplatí, říká ornitolog Ondřej Fišer
Když se řekne ornitolog, většina z nás si představí člověka v terénním oblečení třeba někde na okraji rybníka, jak s velkým dalekohledem, často maskovaný, pozoruje ptactvo. Ondřej Fišer z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích této představě příliš neodpovídá. Zkoumá totiž především chování a myšlení opeřenců.
„Teprve až relativně nedávno se zjistilo, že ptáci mají v mozku extrémně vysokou hustotu neuronů. Přestože je jejich mozek malý, ve srovnání třeba se savci, a nemá tolik vrstev, zejména krkavcovití ptáci nebo papoušci jsou poměrně inteligentní,“ říká mladý vědec, který momentálně na Přírodovědecké fakultě dokončuje doktorské studium.
Právě ptačí mozek je v současnosti předmětem důkladného zkoumání mnoha vědců. Vypadá sice jinak než ten u savců, řeší ale stejné problémy a úkoly. „Jsme schopni nahlédnout do úplně jiného řešení. Třeba myši nebo krávy mají v tomto směru celkem podobné struktury, ale u ptáků je to jinak. Nejnovější výzkumy nám pomáhají odkrýt poměrně zajímavý vývoj,“ nastiňuje Ondřej Fišer.
Mnohé výzkumy překvapují i samotné odborníky. Například sovy jsou tisíce let symbolem moudrosti, zmínky o tom najdeme už v antické mytologii. Skutečnost je ale podle Ondřeje Fišera jiná. „Když jsme se podívali do sovího mozku, zjistili jsme, že hustota neuronů v něm a schopnost řešit problémy je skoro až o polovinu nižší než u krkavců. Sovy jsou experty na lov malé pohyblivé kořisti v noci a mají k tomu perfektně uzpůsobený zrak, ale ostatní činnosti tak dobře nezvládají,“ konstatuje.
A jak chytří jsou papoušci v indonéské džungli? Které ptačí druhy mají nejzajímavější rituály při rozmnožování? Celý rozhovor s ornitologem Ondřejem Fišerem si poslechněte online.
Související
-
Přijde první srpen a rorýsi letí, následují je čápi a kukačky, líčí ochranář zvyky stěhovavých ptáků
Naše území opouští před zimou řada stěhovavých ptáků. První jsou rorýsi. „Následují je čápi, pak letí kukačky, křepelky nebo moták pochop,“ uvádí ochranář Karel Makoň.
-
Hejno kriticky ohrožených poláků malých na Třeboňsku se rozrostlo díky spolupráci tří zoo
Tři zoologické zahrady posilují populaci poláků malých na Třeboňsku. Tito vodní ptáci na začátku století z naší přírody téměř vymizeli kvůli vysušování mokřadů.
-
Skáčou klíšťata na lidi ze stromů? Rozšířený mýtus, hostitele hledají u země, reaguje parazitolog
Parazitolog Václav Hönig zkoumá nemoci přenášené klíšťaty a komáry. Aby pochopil zákonitosti přenosu, musí toho hodně vědět jak o životě bakterií a virů, tak cizopasníků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
